I když na sebe jaro letos dává trochu čekat, není radno vysedávat doma. Vyndejte ze skříně teplou bundu a vydejte se obdivovat krásy probouzející se přírody. Kam se vydat v okolí Sokolova? Máme pro vás pár tipů!

 

Vysoká pec v Šindelové

Je posledním významným hmotným důkazem existence hutnictví v Krušnohoří. Téměř před dvě stě lety se hrabě Nostic rozhodl na svém panství v Krušných horách postavit vysokou pec na zpracování tehdy žádané železné rudy. Příhodné místo, včetně dostatku potřebných surovin, pro svoje – na svou dobu kolosální – technické dílo, nalezl u obce Šindelová. Kulturní památka dokumentuje starší vývojové stadium výroby železa. Továrnu tvořila pec, válcovny plechu, kalírny a hamr. K pohonu se používal parní stroj. Na konci 20. let 20. století zaměstnávala asi 920 lidí. Slévárna fungovala do roku 1945. Později se správcem stal státní statek, objekty chátraly a postupně se proměnily ve zříceniny. Zachovalo se jen torzo pece z pískovcových kvádrů s výškou šest metrů nad úrovní terénu. Před několika lety byla zahájena postupná záchrana zdevastovaného objektu, v roce 2020 byla revitalizace dokončena a návštěvníkům byla zpřístupněna vyhlídková plošina na vrcholu pece.

 

 

Rotavské varhany

Rotavské varhany patří k nejkrásnějším geologickým útvarům u nás. Mohutná stěna, která byla kdysi odkryta kamenolomem, se stala symbolem města Rotava a byla vyhlášena chráněnou přírodní památkou. Skládá se z dvanácti metrů vysokých, vějířovitě rozložených hranolů, které skutečně připomínají varhanní píšťaly. Čedičové varhany s jejich charakteristickou sloupcovitou odlučností, které vznikly v důsledku chladnutí lávy, se sbíhají ze všech stran do společného středu a vytvářejí tak famózní podívanou. Nemusíte však zůstat pouze u koukání. Pokud z levé strany vystoupáte na vrcholek sopky, můžete se projít po čedičovém hřebenu a užít si nádhernou panoramatickou vyhlídku na Rotavu a Kraslicko. K místu vás dovede okružní naučná stezka, která začíná a končí před budovou Městského úřadu v Rotavě. Je dlouhá šest kilometrů a vede většinou po pohodlných cestách, jen v okolí varhan překonává svažitý a místy skalnatý terén.  Stezka zavede návštěvníky do různých částí současné a dřívější Rotavy, k jejím přírodním, stavebním, kulturním, dějinným i novodobým zajímavostem a vyhlídkám. Zajímavá místa na trase přibližuje sedmnáct informačních tabulí.

 

 

Skalní město na Šišáku

V hustých lesích nad údolím Stříbrného potoka na Kraslicku se teprve před pár lety znovu vynořilo úchvatné skalní městečko. Vysoké žulové věže roztodivných názvů jako Kočičí hlava nebo Kohoutí stopa tu po dlouhá desetiletí ukrýval smrkový les. 

Mohutné špičaté skály se tyčí do výšky od tří do osmnácti metrů. Na většině věží se nacházejí horolezecké cesty, celkem je jich tu na sto nejrůznějších obtížností. Kolem skal se můžete vydat dál do kopce až na samotný vrchol Šišáku. Z něj se nabízí úchvatný výhled do údolí i na protější Špičák, což je nejvyšší hora Kraslicka.

 

 

Přírodní park Přebuz

V Karlovarském kraji stále ještě existují místa turisty téměř nedotčená, přitom nesmírně zajímavá. Jedním z takových míst je území okolo obcí Rolava a Přebuz, kde se rozprostírá Přírodní park Přebuz. Park je chráněným územím, které připomíná krásné šumavské pláně s řadou jezírek, charakteristickou krajinou, porosty borovice nebo podmáčenými smrčinami. Nachází se v Přebuzské hornatině v západní části Krušných hor při státní hranici s Německem. Jedná se o cennou přírodní lokalitu, jejíž součástí je i rozsáhlý komplex rašelinišť. Pokud se do přírodního parku vydáte, neměli byste minout Velké a malé jeřábí jezero, jedny z nejcennějších rašelinišť Krušných hor, Velký a malý močál či Přebuzské vřesoviště. Rezervace navíc pokračuje přes hranici do blízkého Německa, kde se nachází velice zajímavá vodní nádrž. Také ta kdysi sloužila jako vodní zdroj pro cínové doly. 

Výlet lze spojit s výšlapem na kopec Špičák, který se nachází přibližně 3,7 km západně od Přebuzi a je nejvyšší horou okresu Sokolov. Pokud vrchol zdoláte, otevře se vám dechberoucí výlet na Rajecké údolí. A když už budete v Přebuzi, nezapomeňte si všimnout nejstaršího domu v západní části Krušnohoří. Venkovský dům č.46 kdysi býval zájezdním hostincem pocházející zřejmě z období pozdního baroka.