Karlovarská voda, vysoce kvalitní líh, přírodní cukr a tajná směs bylinek a koření. Historie Becherovky se začala psát už před více než 200 lety a díky tomu je plná příběhů, které jí mohou ostatní nápoje jenom závidět! Proto jsme se rozhodli vyzdvihnout jedinečný příběh rodu Becherů, ve kterém je ukrytá nejen mistrovská dovednost v míchání likérů, ale také spousta záhad.
Zrození Becherovky
U zrodu světoznámého bylinného likéru s typickou hořkosladkou chutí a zlatavou barvou stál zkušený obchodník Josef Vitus Becher. Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím v krámku U Tří skřivanů se věnoval i výrobě alkoholu – již roku 1794 si pronajal vinopalnu a začal experimentovat s likéry. V létě 1805 se v jeho domě ubytovali kníže Maxmillian Friedrich von Plettenberg a jeho osobní lékař Angličan Christian Frobrig, s nímž se Becher spřátelil. Becher i doktor milovali bylinné tinktury, takže strávili téměř všechen volný čas společně v laboratoři a vymýšleli nové recepty. Na rozloučenou zanechal anglický lékař svému českému příteli recepturu, kterou Becher dva roky zdokonaloval a v roce 1807 pak začal prodávat likér s názvem English Bitter, určený k léčbě onemocnění žaludku. Ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla právě s neduhy zažívacího traktu, se zdravotní likér rychle ujal.
Když v roce 1807 Josef Becher začal v Karlových Varech s výrobou bylinného likéru, netušil, že pokládá základní kámen nápoje, který si najde místo v srdcích lidí po dalších více než 200 let. Řemeslo převzal v roce 1838 jeho syn Jan, který je dodnes pro své podnikatelské schopnosti, víru a zápal považován za skutečného „otce“ Becherovky. Věnoval jí veškerou svou píli i vášeň a rozvíjel ji téměř 40 let. Vybudoval moderní továrnu a rodinné firmě zajistil budoucnost v podobě tří synů – dědiců. Při příležitosti výstavby nové továrny požádal svého švagra, Karla Laubeho, o návrh nové lahve. Tehdy získala lahev pro Becherovku svůj legendární plochý tvar (od roku 1907 pak odlévaný z typického zeleného skla), který snadno rozeznáte mezi ostatními. A dodnes najdeme na každé lahvi jako stvrzenku tradiční kvality a chuti Janův podpis.
Jan, stejně jako mnoho generací po něm, ctil recept svého otce. Becherovka má tak v roce 2019 stejnou chuť a vlastnosti jako v roce 1807. Je to také díky tomu, že mezi bylinami z exotických krajin jsou i ty, které rostou jenom na Karlovarsku. A tak se tajemství nenapodobitelné receptury zachovalo dodnes. Přesné složení ingrediencí na výrobu likéru v současné době znají jen dva lidé na světě. A oba jsou vázaní mlčenlivostí až do konce svých životů. Zajímavostí však je, že v roce 1866 zanesl Jan složení likéru do soudního zápisu. Uvedl například květy divizny, svatojánský chléb, zeměžluč, mateřídoušku, tymián, jitrocel, petrklíč, kořen kozlíku nebo pelyněk. Recepturu však nelze ověřit a pravděpodobnější je, že kvůli konkurenci nechal zapsat smyšlené přísady s vědomím, že úředníci si je stejně nemohou zjistit.
Dvacet druhů bylin a koření, které dobyly svět
V roce 1871 převzal vedení firmy Janův syn Gustav Becher, který ji úspěšně řídil téměř tři desetiletí, než svůj podíl prodal svým nevlastním bratrům Rudolfovi a Michaelovi. S exportem Becherovky rodina zakladatele sice začala už v první polovině 19. století, avšak za jejich vedení se běžně vyvážela do pěti desítek zemí světa. Jedinou ženou a posledním z rodu Becherů, kdo znal tajemství Becherovky, byla Hedda Becher, která se vedení firmy ujala roku 1941. Po válce však byla odsunuta a donucena vydat recepturu státu. Za dob socialistického Československa, kdy byla firma znárodněna, byla Becherovka jedním z vůbec nejúspěšnějších vývozních artiklů. Hedda později začala v západním Německu vyrábět stejný likér a po roce 1972 firmu prodala společnosti Underberg, s níž si pak karlovarská Becherovka rozdělila západoevropský trh. Od roku 1999 opět existuje už jen jediná Becherovka, ta karlovarská.
Škoda ceny, která padne vedle
Becherovka nasbírala za dvě staletí své existence celou řadu ocenění. Mezi nejcennější patří čestné tituly a medaile ze Světových výstav, včetně nejvyššího udělovaného titulu Grand Prix z Paříže 1900. Mnohé medaile ji zdobily již v devatenáctém století, za dob první republiky a překvapivě bodovala i za socialismu. V letech 2011 a 2012 se dokonce dle žebříčku Lonely Planet umístila mezi deseti nejlepšími alkoholovými nápoji světa.
Odhalte tajemství Becherovky přímo v Karlových Varech
Chcete se o vzniku a nelehkém osudu Becherovky dozvědět víc? Navštivte Muzeum Jana Bechera! Nachází se přímo v místě, kde Becherovka více než sto let pramenila, v původní továrně na Steinberkách v Karlových Varech. Při prohlídce sklepních prostor s kamennými klenbami stropů, prastarými sudy, skleněnými křivkami starých lahví, zažloutlým papírem etiket a s Becherovodem, kterým voňavý nápoj proudil široko pod okolní domy, budete mít pocit, že jste se ocitli v 19. století. V Jan Becher muzeu nahlédnete pod pokličku výroby i do tajemství, která ji obestírají. Poznáte, jak likérka odolávala v průběhu let všem nástrahám, s čím se musela vypořádat a jak navzdory všemu díky odhodlání a vášni zakladatelů i jejich nástupců vzkvétala a rostla její sláva. Nechybí ani seznámení se současnou výrobou nebo expedicí. A co by to bylo za exkurzi, kdybyste místní produkty neochutnali. Kdo ví, třeba vám zde prozradí i některé byliny z tajného receptu. 🙂
Víte že…
- Becherovku na všech svých lodích zavedla proslulá námořní dopravní firma Lloyd – osvědčila se prý na indispozice zažívacího traktu, pálení žáhy, nevolnost, žaludeční křeče a mořskou nemoc.
- Becherova společnost se stala dodavatelem císařského dvora a světoznámou se stala za první světové války, kdy se vozila i vojákům na frontu, a dostala se tak například do Turecka a Egypta.
- Vzhledem ke stále většímu rozšíření pojmu Becherovka byl tento počeštěný název i jeho německý ekvivalent Becher Bitter roku 1922 registrován jako ochranná známka. Do té doby se Becherovka postupně prodávala pod řadou názvů – English Bitter, Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter, Johann Becher atp.
Foto kredit: Facebook Becherovka Original
