Karlovy Vary jsou městem rozvinutým podél řeky Teplé v dramatické údolní krajině na západě Čech. Lidé sem jezdí nejen kvůli lázeňským kúrám, ale také díky unikátní architektuře, která je pro město typická. Bylo to právě lázeňství, které bylo určující pro podobu města a místní architekturu. Díky svému světovému renomé a kontaktům mohly Karlovy Vary čerpat inspiraci, léčebné postupy i nové stavitelské a architektonické formy z předních světových lázeňských měst. Místní lázně se v dobách svého největšího rozkvětu plně vyrovnaly nejpřednějším lázeňským centrům Evropy a patří tak k unikátnímu světovému architektonickému dědictví lidské civilizace.
Císařské lázně – unikátní chrám rašelinových koupelí
Lázeňská budova rašelinových lázní, dnes známých také pod názvem Lázně I, byla postavena na místě barokního pivovaru podle plánů vídeňského ateliéru Fellner & Helmer. Ti postavili lázně v duchu renesance s prvky antické architektury. Obdivuhodné je nejen architektonické řešení stavby a skvostné interiéry, ale také štuková, malířská i sochařská výzdoba.
Císařské lázně patřily k nejmodernějším a zároveň nejluxusnějším zařízením své doby. Svým klientům přinášely veškerý potřebný komfort a moderní technické vybavení. Kromě lázeňských kabin s vlastní převlékárnou, sociálním zařízením, sprchou a vanami pro rašelinné a minerální koupele byly lázně vybaveny také prostornou tělocvičnou s 64 tělocvičnými zařízeními na elektrický pohon, jednalo se o jedno z nejstarších fitness center u nás. K dalším procedurám, provozovaným v Císařských lázních, patřily různé masáže, parní a horkovzdušné lázně či elektroléčba.
Dispozice lázeňského provozu byla ve své době naprosto jedinečná. Rašelina ke koupelím se připravovala a míchala v částečně odděleném objektu, Rašelinovém pavilonu. Podzemní chodbou byly vany s rašelinovou směsí dovezeny do vnitřního atria, výtahem vyvezeny do vyšších pater a po litinových pavlačích pak rozvezeny a následně zasouvány pod podlahou do lázeňské kabiny. Tento systém dopravy použit poprvé na světě právě zde.
Centrální lázně sloužily k balneologii až do konce 20. století a od roku 2010 jsou Národní kulturní památkou. Do budoucna by budova lázní měla projít rekonstrukcí a sloužit jako muzeum, kulturní sál či veřejná studovna.
Tajemné podzemí Vřídla
Vřídlo vyvěrá v lázeňském centru Karlových Varů na Vřídelní kolonádě. Pyšní se nejen úctyhodnou teplotou 73,4 °C, ale také silou a vydatností. Vyvěrá do výšky 12 metrů a za minutu z hlubin země vynese až dva tisíce litrů termální vody. To vše z něj dělá unikát na evropské úrovni.
Pramen vyvěrá ze země právě tady, protože si zde voda našla nejsnadnější cestu vzhůru. Ta vznikla na křížení zlomu neboli poruch zemské kůry, které sahají někdy velmi hluboko, až do zemského pláště. I přesto, že nad vývěrem Vřídla byla v letech 1967-1975 postavena nová prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu, skrývá ve svém nitru tajemné podzemí – tzv. Starý suterén pocházející ze starší litinové kolonády, která byla vybudována na tomto místě podle plánů slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera v 19. století. Je to místo pro čerpání a rozvod pramene pro pitnou kúru do pramenních váz a lázeňských provozů v Karlových Varech. Část vody se používá pro výrobu karlovarské vřídelní soli a pokamenování suvenýrů. Kromě nich odebírají vřídelní vodu i výrobci kosmetických produktů nebo lázeňských oplatek.
Ve Starém suterénu Vřídelní kolonády byla zřízena exkurzní trasa, která je jednou z nejnavštěvovanějších expozic v Karlových Varech. Je zde možné spatřit potrubí zanesené vřídlovcem i sbírky sintrů a vřídlovců. Vřídlovcem zde také “obrůstají” známé karlovarské suvenýry – kamenné růže. Trasa je vedena chodbou podél řeky Teplé a umožňuje návštěvníkům projít suchou nohou i část říčního koryta.
Tajemná vila Lützow a hříčky starého hraběte
V romantické poloze nad městem si nechal v letech 1853-1854 hrabě August Friedrich Ulrich von Lützow postavit svou vilu, která je nejstarší romantizující vilou v Karlových Varech. Empírová patrová stavba kubických forem nepravidelného půdorysu krytá plochou střechou se svým architektonickým řešením vymyká všem tehdejším stavbám ve městě.
Kolem vily nechal hrabě upravit terasovou zahradu s napodobeninami dvou bašt, množstvím tajemných zákoutí, jeskyň, doplněnou glorietem, pergolami, altánky, promenádami. V zahradě soustředil podivínský sběratel uměleckých předmětů a milovník zvířat mnoho zajímavých plastik převážně od svého přítele slavného berlínského sochaře Augusta Kisse, např. vzpínajícího se hřebce, ležícího jelena, rozměrného k boji připraveného býka a dva velké sedící psy, strážící vchod do vily. Posledním dílem sochaře byla plastika Amazonky na koni bojující s tygrem, kterou nechal baron umístit na spodní terasu zahrady až po roce 1860.
Baron byl znám svými neustálými spory s radními. Pro názorové neshody a jako výraz opovržení nad nezdařilým a nevhodně umístěným sloupem se sochou císaře Karla IV., která byla postavena na nedalekém návrší, nechal baron na kamenný rondel na spodním okraji své zahrady, který do té doby sloužil jako vyhlídka, osadit vysoký sloup s plastikou sedící kočky, přenesenou ze zadní části zahrady. Původně hleděla kočka ke středu města, později však byla obrácena zadkem k bývalé radnici. Baron tím chtěl ironicky naznačit, že práce pánů radních byla pro kočku.
Vila i zahrada dosud vyzařují tajemné fluidum, jímž byl opředen i celý život hrabte Lützowa.
Hotel Thermal milovaný i nenáviděný
Moderní osmnáctipodlažní výšková budova železobetonové konstrukce ve stylu brutalismu byla v samém centru Karlových Varů postavená v letech 1967 až 1976. Hotel Thermal se stává každoročně centrem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a také předmětem mnoha diskusí.
Tato neobyčejná stavba pochází z dílny manželů Vladimíra a Věry Machoninových a její půdorys připomíná tvar promítačky, obrys velkého a malého sálu tvoří při pohledu shora dvě filmové cívky.
Čtyřhvězdičkový hotel disponuje 273 pokoji s kapacitou téměř 500 lůžek, wellness centrem, vnitřním bazénem s vířivkou a saunami a balneoprovozem. Hotelový komplex je doplněn kongresovým centrem, které tvoří proslulý Velký sál s kapacitou 1148 míst, malý kinosál, Kongresový sál, hala a další konferenčními salonky. Hotelová restaurace s letní terasou nabízí krásný výhled na meandr řeky Teplá a lázeňské centrum, lobby bar Film café láká na nabídku zákusků od vlastních cukrářů. Součástí areálu je parkoviště, garáže, autoservis a myčka. Legendární venkovní bazén na skále nad hotelem, který je součástí Saunia Thermal Resort a právě prochází kompletní rekonstrukcí, již brzy přivítá svoje návštěvníky.
Tato naprosto unikátní, pro mnohé nepříliš přívětivá výšková budova, je vyhledávaným místem turistů, celebrit filmového festivalu i místních a zůstává tématem nekončících diskusí. Generace pamětníků Thermal považuje za projev komunistické arogance, kvůli které bylo zbouráno několik historických domů, zatímco mladí obdivovatelé architektonického díla Věry Machoninové volají po jeho prohlášení za kulturní památku. Po roce 1989 se dokonce množily návrhy na demolici objektu a jeho nahrazení například kaskádovitým hotelem, který by tolik nenarušoval ráz města. Tyto plány však nebyly nikdy uskutečněny z důvodu finanční náročnosti i obtížnosti samotné realizace. Ať už se nám tato stavba líbí či nikoliv, v historii architektury si získala své pevné místo.
Palác luxusu Grandhotel Pupp
Grandhotel Pupp je nejproslulejším karlovarským hotelem, známým v Čechách i celé Evropě. Už více než 300 let je synonymem luxusu a kvalitní lázeňské péče.
První budovu budoucího hotelu, nazvanou Saský sál, nechal v roce 1701 postavit tehdejší starosta města Lorenz Deimel. K ní byla o několik let později přistavena další budova, které se říkalo Český sál. Názvy sálů se údajně odvozovaly od národnosti číšníků. V roce 1760 se přistěhoval do Karlových Varů mladý cukrář z Veltrus vlastním jménem Jan Jiří Popp, který se později začal podepisovat jako Johann Georg Pupp. Oženil se zde s dcerou cukráře Mitterbacha, která i díky bohatému věnu odkoupila Český sál a následně ho s manželem nákladně zmodernizovali. Město se během 18. století stalo centrem kulturního a společenského života a samotný hotel navštívili světoznámí skladatelé jako například Ludwig van Beethoven, Fryderyk Chopin či spisovatel Johann Wolfgang Goethe.
Hotel, jak ho znají dnešní hosté a návštěvníci Karlových Varů, vyrostl v letech 1892–1893 na místě zbouraných původních domů podle plánů vídeňských architektů Roberta Příhody a Josefa Němečka. Jednotný novobarokní vzhled dodali hotelu v letech 1905–1907 další významní vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, kteří jsou ve městě podepsáni i pod dalšími významnými stavbami.
Hotelový komplex je velmi zdařilá po výtvarné i architektonické stránce hodnotná stavba. Je zde opravdu hodně věcí, které stojí za ocenění a údiv. Zdejší neopakovatelná atmosféra láká filmaře z celého světa. Natáčely se zde například záběry s akčním hrdinou Jamesem Bondem ve filmu Casino Royal, nebo Poslední prázdniny s Queen Latifah a Gérardem Depardieu, Rytíří ze Shangaje s Jackie Chanem a Owenem Wilsonem či legendární český film Vrchní prchni. Grand hotel Pupp je každoročně dějištěm a hlavně domovem hvězd filmového festivalu. Přesvědčte se o jeho věhlasu i vy, stejně jako stovky významných hostů.
