Někteří z nich se v regionu objevili jen na okamžik, jiní přilnuli k syrové kráse západního koutu Čech natolik, že se sem rádi vraceli nebo dokonce zůstali několik let.

Johann Wolfgang Goethe 

Čestné místo mezi slavnými, kteří zanechali svůj nesmazatelný otisk v historii Karlovarského kraje, patří knížeti básníků Johannu Wolfgangu Goethovi. Je všeobecně známo, že Goethe si zamiloval především Karlovy Vary, které považoval vedle Výmaru a Říma za nejkrásnější místo světa. Navštívil je celkem třináctkrát a strávil v nich téměř 3 roky svého života. Jednu dobu básník dokonce zvažoval, že se v Karlových Varech usadí natrvalo. Město mu bylo inspirací pro řadu literárních děl, proto je tu s ním spojeno hned několik míst. Jedním z nich je Goethova stezka u Grandhotelu Pupp, což byla básníkova oblíbená vycházková trasa. K vidění tu je i Goethova busta z roku 1883. Umělcovy návštěvy v Karlových Varech připomínají také pamětní desky na domech, kde byl ubytovaný. Jeho putování po západních Čechách se ale neomezovalo pouze na vřídelní město, často vyjížděl na výlety do okolí.  Protože byl Goethe renesanční muž, literatura nebyla tím jediným, čím se zabýval – zajímal se také o mineralogii a geologii, což ho přilákalo k české nejmladší vyhaslé sopce Komorní hůrka. Právě o její průzkum se Goethe výrazně zasloužil. Slavný básník rovněž několikrát navštívil Loket. Na terase hotelu Bílý kůň zde oslavil své 74. narozeniny ve společnosti paní von Levetzow a jejích dcer, včetně Goethovy lásky Ulriky. Dalším z míst, které Goethe při svých toulkách západními Čechy nevynechal, bylo hornické město Horní Slavkov. Přilákal ho sem jeho zájem o mineralogii a prohlídka zdejších cínových dolů. Inspirací mu byl i pozoruhodný přírodní útvar Svatošské skály v údolí řeky Ohře a stejně tak mu učarovaly Mariánské Lázně. Jak vidíte, současné návštěvníky karlovarského kraje provází Goethovo jméno téměř na každém kroku a jeho výlety mohou být zajímavou inspirací i v dnešní době.

Fryderyk Chopin

Svou stopu v Karlovarském kraji zanechal ještě další básník, přesněji řečeno básník klavíru, jak se někdy přezdívá geniálnímu hudebníkovi Fryderyku Chopinovi. V Čechách se objevil celkem čtyřikrát, navštívil Mariánské lázně a Karlovy Vary a jeho památka je dodnes velmi živá. V roce 1959 byla založena Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, která opatruje umělcův odkaz a iniciovala vznik Chopinova Památníku. Mariánské Lázně také každoročně v srpnu hostí hudebníky a umělce přijíždějící na Chopinův festival. Přední čeští a světoví interpreti přednášejí skladby Fryderyka Chopina, ale i dalších známých skladatelů. Chopinův festival však není pouze svátkem hudby, ale doprovázejí ho i výstavy výtvarného umění, protože Chopin měl mezi výtvarníky řadu přátel. Během celého roku můžete navíc navštívit Dům Chopin, kde naleznete trvalou výstavu věnovanou skladateli a klavírnímu visrtuosovi – jeho životu a pobytu v malebných západočeských lázních.

Atmosféra Chopinova festivalu vás přenese zpět do 19. století.

Karel IV.

Jeden z největších českých panovníků, který pozvedl české země na úroveň nejvyspělejších částí Evropy, měl ke Karlovarskému kraji také velmi úzký vztah. Dobře známá pověst praví, že Karel IV. objevil při lovu na jelena horké prameny a rozhodl se zde založit město. Ovšem seriózní historická bádání potvrdila, že na místě pozdějších Karlových Varů žili lidé už ve 13. století a pravděpodobně už tehdy dobře znali léčivé účinky termálních vod. V roce 1370 udělil Karel IV. tehdejšímu sídelnímu místu práva a svobody, které mělo v blízkém okolí snad jen královské město Loket. Ten byl také častým cílem králových návštěv. Karel IV. jednak do okolí Lokte vyrážel na lov a také si zde vyřizoval státnické záležitosti. V roce 1370 založil panovník Kraslice, město hornictví, dobývání mědi, stříbra a olova. Pobyt Karla IV. připomíná v kraji řada památných míst. Například jedna z čtveřice vyhlídkových věží, které obklopují Karlovy Vary nese jeho jméno.

Albrecht z Valdštejna

Albrecht z Valdštejna, český šlechtic a vojevůdce, patří k rozporuplným osobnostem našich dějin, které jej jedním dechem označují za zrádce i hrdinu. Zradil svého císaře a krále, aby dosáhl ještě větší moci? Nebo byl jen obětí intrik? Ať už se přikláníte k jakékoliv teorii, není pochyb o tom, že Albrecht z Valdštejna byl jednou z nejvýznamnějších postav českých i evropských dějin.  V roce 1609 se oženil s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou a prostřednictvím své ženy, která pocházela z původně chebského patricijského rodu, tak přichází Valdštejn poprvé, třebaže nepřímo, do styku s Chebem. Od té doby je toto západočeské město s věvodou z Valdštějna neodmyslitelně spjato. Navštívil ho hned několikrát a důvodem jeho návštěv bylo především verbování vojáků, získání nových zbraní a shromáždění vojska. Jeho poslední návštěva mu však byla osudnou. 25. února 1634 zde byl totiž kvůli podezření ze spiknutí proti císaři zavražděn svými vlastními lidmi. Byl zabit v Pachelbelově domě na chebském náměstí, kde je dnes umístěno chebské muzeum s Valdštejnskou sbírkou a rekonstruovaným úmrtním pokojem vévody Valdštejna. Na jeho památku se v Chebu také každoročně odehrávají Valdštejnské slavnosti.

Navštivte místo, kde se odehrálo několik významných historických událostí, včetně královské svatby či vraždy pobočníků knížete Albrechta z Valdštějna.

Božena Němcová

Božena Němcová, jedna z nejvýraznějších osobností kulturního života v Čechách v polovině 19. století, přijela do Františkových Lázní v roce 1846. V té době jí bylo 26 let, měla čtyři děti a žila v nepříliš šťastném manželství s komisařem finanční stráže Josefem Němcem. Z jejího prvního dopisu je patrné, že se zde cítila velice dobře. Napsala: „Z mého pokojíku mám rozkošnou vyhlídku na hory a ta mi připomíná milý domov můj.“ Františkovy Lázně byly tedy skvělou volbou k odpočinku pro vyčerpanou mladou ženu a dobrým inspiračním zdrojem k tvorbě. Své dojmy z nezvyklého, společensky zajímavého prostředí zachytila ve třech fejetonech, které měly formu dopisů pomyslné přítelkyni Marii. Seznamují čtenáře s lázeňskou společností a výletními místy v okolí. Jako připomínku spisovatelčina pobytu ve Františkových lázních dnes ve městě najdete pomník Boženy Němcové a funkci důležitého kulturního centra plní Divadlo Boženy Němcové. Při své návštěvě Františkových Lázní si tu tak můžete vychutnat nejeden krásný kulturní zážitek.

Františkovy Lázně byly pro Boženu němcovou skvělým inspiračním zdrojem. Divíte se?

Významných osobností, které navštívily Karlovarský kraj, je pochopitelně mnohem víc. Kromě výše uvedených jsou to také například první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, ruský car Petr Veliký, italský houslový virtuos Nicolo Paganini, český vědec Jan Evangelista Purkyně, český cestovatel Emil Holub, rakouský psycholog Sigmund Freud, německý básník Friedrich Schiller a spousta dalšch. Ale o nich zase až někdy jindy.