Město Ostrov leží na úpatí západního hřebene Krušných hor mezi dvěma západočeskými lázeňskými městy – Karlovými Vary a Jáchymovem. Původně poklidné městečko s převážně německým osídlením, se po válce začalo rychle měnit ve dvacetitisícové město s průmyslem především strojírenského typu, který zde zůstal ve větší míře zachován až do 90. let 20. století.“
Co jste možná o Ostrově nevěděli
Původní trhovou osadu s románským kostelem založil na počátku 13. století na místě staršího slovanského sídliště Slávek z rodu Hrabišiců. Svědčí o tom i původní název Zlaukowerde, který se během staletí změnil v německé označení Schlackenwerth, tedy Slavkův Ostrov – pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Území, později obehnané hradbami s třemi věžovými branami, se stalo bezpečným útočištěm pro kupce, kteří tudy po staré obchodní stezce projížděli se svým vzácným zbožím. Díky strategické poloze se z osady časem vyvinulo prosperující městečko. V 15. století se již jako královské komorní město stal Ostrov majetkem hrabat Šliků. Jejich podnikání – výnosná těžba stříbra – změnilo rychle region v jedno z nejbohatších míst země. Největší rozmach ostrovského panství nastal v období baroka, kdy západočeské panství získal nejprve vojevůdce císařských vojsk Julius Heinrich a po něm Franziska Sibylla Augusta, markraběnka bádenská. Oba patří mezi nejvýznamnější osobnosti, které v Ostrově zanechaly řadu nesmazatelných stop v podobě řady architektonických skvostů, jež jsou dodnes obdivovány a určují současnou tvář historické části města. Ve městě byl v té době vystavěn honosný zámek obklopený nádhernou zámeckou zahradou , která byla ve své době považována za osmý div světa. Na okraji města pak vznikl rozsáhlý areál piaristického kláštera s latinským gymnáziem.
Výstavba pokračovala dál, avšak tvář města několikrát změnila řada ničivých požárů. Dnešní vzhled starého města určila především stavební činnost po posledním velkém požáru v roce 1866. V 19. století patřil Ostrov jedné z větví císařského rodu Habsburků, velkovévodům z Toskany. Toto století formovalo vnější vzhled měšťanských domů a radnice . Znamenalo také počátky průmyslového rozvoje města (huť, později továrna na lepenku, porcelánka s výrobou luxusního porcelánu zn. PULS) a s nimi zavedení elektrické energie, stavba silnice a železnice. Industrializace pokračovala i v průběhu dvou desetiletí Československé republiky, k níž Ostrov – s necelými sedmi procenty českého obyvatelstva – patřil až do října 1938. České obyvatelstvo muselo město opustit a v roce 1939 se Ostrovský zámek změnil v koncentrační tábor, první na území dnešního Česka.
Rok 1945 znamenal pro město i kraj převratné změny. Po skončení 2. světové války a nástupu komunistů k moci bylo rozhodnuto, že se Ostrov stane spádovým sídlištěm pro potřeby nedalekých Jáchymovských dolů. Domov tady mělo najít několik tisícovek pracovníků tehdejšího strategického dodavatele uranových rud. Budování města začalo zkraje 50. let – jak jinak než v duchu socialistického realismu . První územní plán v roce 1954 počítal s tím, že doslova na zelené louce v Ostrově vznikne sídliště pro 16 tisíc obyvatel. To bylo ale tehdejšímu režimu málo. Plán byl přepracován na kapacitu 19 tisíc lidí a o rok později dokonce na 25 tisíc obyvatel. Na výstavbě města se podíleli svou otrockou prací tisíce politických vězňů. Staveniště byla obehnána vysokými ploty stejně jako věznice a za pouhých osm let se tak Ostrov rozrostl o 20 000 obyvatel a na krátký čas se stal i městem okresním. Namísto různých odvětví uranového průmyslu, která tu do 60. let převažovala, charakterizuje v současné době průmyslovou skladbu Ostrova výroba mobilních buněk, obytných kontejnerů, nábytku a také výroba a opravy elektronických přístrojů.
7 důvodů proč navštívit Ostrov
Dost ale bylo historie. Chcete vědět, jaká místa v Ostrově byste rozhodně neměli minout dnes?
Expozice Ostrovského porcelánu
Severozápadní Čechy se mohou pochlubit výrobkem, který proslavil Českou republiku po celém světě – porcelánem – a k tradici výroby porcelánu se hrdě hlásí i město Ostrov. Ve Dvoraně zámku a v letohrádku najdete dvě cenné expozice ostrovského porcelánu, které jsou součástí mezinárodního projektu Cesta porcelánu (Porcelan Strasse). Ta vede více než 20 místy v západních Čechách i Bavorsku a ilustruje významnou historii porcelánek, které dosahovaly v 19. a 20. století světového významu. Můžete si tak prohlédnout nejen expozici produkce ostrovské porcelánky Pfeifer Löwenstein, která byla a dodnes je pojmem především pro svou vysokou kvalitu, ale také produkci ostatních porcelánek i ukázky světové tvorby. Nově se nyní můžete přijít podívat rovněž na exkluzivní ostrovský porcelán značky Plus , jehož výroba skončila těsně po druhé světové válce a již nikdy nebyla obnovena. V 90. letech 20. století začalo město Ostrov shromažďovat dnes již rozsáhlou sbírku pro Ostrov typického porcelánu, která v současnosti obsahuje na 700 předmětů. Ty nejznámější kousky je možné zakoupit v podobě repliky .
Klášterní areál Ostrov – Posvátný okrsek a církevní muzeum
Ostrovský klášterní areál je místo, které nabízí na relativně malé ploše velké množství památných barokních objektů ze 17. a 18. století. Původní piaristický klášter dnes slouží jako bytový objekt. Ale přilehlý kostel Zvěstování Panny Marie s kaplemi sv. Anny, sv. Floriána a Panny Marie Einsiedelnské si můžete prohlédnout. V klášterním kostele najdete novou expozici Církevní umění západního Krušnohoří s doprovodnou výstavou Zničené kostely na Karlovarsku.
Ostrovský zámek s národní kulturní památkou – stříbrnou šlikovskou mincovní kazetou
Dominantou města Ostrov je nedávno zrekonstruovaný zámek. Jedná se o komplex několika budov zvaných Šlikovský zámek, Lauenburský zámek, Palác princů (též Bílý dvůr) a letohrádek. Jižně a zejména západně od zámku se rozprostírá kdysi proslulý park. Zámek dříve sloužil jako rodové sídlo rodu Šliků, dnes zde sídlí městský úřad. Avšak nejen to – vnitřní nádvoří zámku zastřešené prosklenou střechou je prostorem, kde historická a moderní architektura vytvářejí místo pro kulturní a společenské akce. Velmi atraktivní jsou všechny expozice umístěné v zámku. Ve Dvoraně najdeme výstavy o historii zámku „Zámecký areál v proměnách času“ a „Ze skrytých tajností zámku“ s exponáty nalezenými v průběhu jeho rekonstrukce. Významná je i expozice „Ostrovsko a hornictví“, která je rozdělena do dvou částí. V expozici „Šlikové a mincování“ je vystavena stříbrná šlikovská mincovní kazeta , která byla prohlášena v roce 1992 za kulturní památku a v roce 2015 za národní kulturní památku, neboť se jedná o dílo evropského významu s vysokou uměleckou hodnotou . Druhá část „Rudné dolování v Krušných horách“ mapuje historii hornictví v regionu. Součástí zrekonstruované Pohledové zdi zámku je také vyhlídková plošina, která nabízí nádherný výhled na zámecký park a jeho okolí, najdeme zde také Zahradu vůní a barev se záhony bylin a drobných dřevin, doplněnou lavičkami a naučnými popisnými cedulemi.
Zámecký park s letohrádkem
Osmý div světa! Tak byl kdysi nazýván ostrovský zámecký park, který byl původně založen jako francouzská renesanční zahrada s četnými fontánami, jezírky, umělými skalami, gloriety i altány. Pro pobavení šlechty sloužilo i bludiště. V 19. století se ale začala zahrada pozvolně měnit v přírodně krajinářský park. Většina staveb byla odstraněna, stejně tak umělecká výzdoba i vodní partie. Dnes stojí uprostřed parku letohrádek, někdy také nazývaný palác princezen, který dříve sloužil pro různé kratochvíle. Dnes funguje jako galerie umění a kromě expozice umění převážně 20. století tu můžete navštívit také oblíbené výtvarné dílny a další pravidelné akce pro veřejnost. Další významnou stavbou v parku je palác princů, který prošel v nedávné době celkovou rekonstrukcí. Dnes zde sídlí městská knihovna.
Borecké rybníky, naučné a vycházkové trasy
Krajinu v okolí Ostrova zpestřovaly vodní hladiny odedávna, chov ryb a zavlažování polí měly totiž po celá staletí velký význam pro výživu ostrovských obyvatel. Soustavu Boreckých rybníků, tak jak ji známe dnes, tvoří celkem 9 rybníků. Na ploše o rozloze více než 4 hektary se vyskytuje mnoho chráněných rostlin a živočichů včetně čolka velkého a rybníky jsou též přirozeným sídlem mokřadních společenstev. Hnízdí tu mnoho druhů ptactva. Dnes slouží tento jedinečný areál především pro rekreační účely obyvatel Ostrova. Naučná stezka, která tudy vede, je také oblíbeným cílem turistů. Pokud se na ni vydáte, dozvíte se o historii, současnosti a přírodním bohatství této lokality. Četné cestičky, které vás provedou okolím rybníků, lemují různá odpočívadla a lavičky. Najdete tu i veřejné ohniště, nebo vyhlídková mola.
Ostrovem a jeho okolím vedou ale i další naučné turistické a cyklistické trasy.
Ekocentrum, sportpark, koupaliště a další možnosti sportovního vyžití
Především rodiny s dětmi si užijí výlet do ostrovského Ekocentra, sportparku s velkou vzduchovou trampolínou a lanovým centrem nebo na místní koupaliště s tobogánem.
Ostrovské Ekocentrum je taková malá ZOO v níž najdete více než 100 druhů živočichů – akvarijní rybky, drobné hlodavce, plazy, pavouky, exotické i dravé ptáky, drobné šelmy, ovce i drůbež. V odpoledních hodinách si můžete prohlédnout vnitřní i venkovní výběhy a po domluvě si pod odborným dozorem některé ze zvířátek pohladit, pochovat či nakrmit. Součástí areálu je také relaxační zahrada s jezírkem a posezením, dětským hřištěm nebo nevšední stezkou pro bosé nohy.
Kulturní akce regionálního významu
Město Ostrov a jeho organizace nabízí pestrou paletu kulturních akcí nejen pro své obyvatele, ale také pro návštěvníky z blízka i daleka. Mezi ty nejvýznamnější patří:
- Klášterní slavnosti září
- Den pro Ostrov a jeho partnerská města (červen)
- Rodinný den v parku (srpen)
- Klášterní slavnosti (září)
- Festival Oty Hofmana – září
- Michaelská pouť – září
- Klášterní slavnosti – září
- Oblíbené jsou také letní koncerty v zámeckém parku.
Během celého roku ovšem probíhají i mnohé další, menší akce, podívejte se na kompletní kalendář akcí v Ostrově a blízkém okolí
Tak co říkáte, vyrazíte do Ostrova? 😉
