Karlovy Vary nemusíte poznávat jen s lázeňským pohárkem v ruce. Stačí zamířit o pár desítek metrů výš a město se před vámi začne měnit. Na podzim možná ještě o něco víc než jindy. Mezi stromy vykukují střechy lázeňských domů, věže kostelů i údolí Teplé, pod nohama šustí listí a ruch centra postupně vystřídá klid lesa. Rozhledny, altány a vyhlídky jsou přitom rozeseté kolem Varů tak šikovně, že si z nich můžete poskládat krátkou procházku i několikahodinový výlet. Přibalte teplejší vrstvu, obujte pohodlné boty a vydejte se podívat na Vary zase trochu jinak…
Ve Varech se vyplatí dívat nahoru. A ještě lépe shora
Karlovy Vary mají jednu velkou výhodu. Z lázeňského centra jste během chvíle v lese a často stačí jen pár serpentin nebo schodů, abyste se na známé ulice najednou dívali z úplně jiné perspektivy.
Právě kopcovitý terén kolem údolí řeky Teplé dal v průběhu let vzniknout celé síti vyhlídek, rozhleden a romantických altánů. Některé jsou výraznými dominantami, za jinými se musíte vydat trochu cíleněji. A v tom je jejich kouzlo. Můžete jednoduše vyrazit do lesa, nechat město za zády a jít chvíli jen tak – mezi barevným listím, vlhkými kameny a větvemi, kterými se prodírá nízké podzimní slunce.
Infocentrum města Karlovy Vary jim letos věnovalo i samostatnou publikaci Karlovarské rozhledny a vyhlídky. A pokud nechcete plánovat vůbec nic složitého, začněte jedním z míst, které ke Karlovým Varům patří stejně jako Vřídlo.
Diana: když chcete mít Karlovy Vary opravdu jako na dlani
Na Dianu můžete samozřejmě vystoupat pěšky. Ale kdo by odolal historické lanovce, která vás vyveze z centra města rovnou nahoru? Spodní stanici najdete poblíž Grandhotelu Pupp a samotná jízda trvá přibližně pět minut. Lanovka na Dianu odjíždí každých 15 minut a během několika minut překoná převýšení 167 metrů.
Nahoře vás čeká jedna z nejznámějších karlovarských vyhlídek. Rozhledna Diana nabízí pohled nejen na historické centrum a lázeňské lesy, ale při dobré viditelnosti i mnohem dál do okolní krajiny. Na podzim se pod vámi navíc rozprostře les v odstínech žluté, měděné a červené a známé panorama dostane úplně jinou náladu. A pokud se vám nechce šlapat schody, nahoru vás vyveze výtah.
Nejlepší varianta celého výletu? Nahoru lanovkou, dolů pěšky. Nemusíte se totiž vracet stejnou cestou. Z Diany se můžete vydat některou ze značených tras lázeňskými lesy. Nejkratší cesta zpět k dolní stanici měří přibližně 1,2 kilometru, ale pokud máte chuť na delší procházku, odsud se dobře vyráží k Jelenímu skoku a dalším vyhlídkám.
Jelení skok: místo, bez kterého by Vary nebyly Vary
Od Diany můžete pokračovat lesem směrem k Jelenímu skoku. Místo je spojené s jednou z nejznámějších karlovarských legend. V těchto místech měl při lovu skočit jelen ze skály do horké vody, díky čemuž podle pověsti Karel IV. objevil zdejší termální prameny. Když později město plánovalo připomínku legendy sochou jelena, baron August von Lützow přišel s vlastní verzí příběhu a nechal zde umístit kamzíka. Ten se nakonec stal jedním ze symbolů Karlových Varů.
Na podzim má tohle místo ještě trochu jinou atmosféru. Kamzík vykukuje mezi větvemi, skály lemuje spadané listí a lázeňské centrum pod vámi místy mizí v lehkém oparu. A pak ještě pokračujte o kousek dál.
Mayerův gloriet: město pod vámi, les za zády
Mayerův gloriet stojí na skalním výběžku přímo nad lázeňským centrem. Dřevěný altán tu najdete už od roku 1804 a dodnes patří k místům, odkud si nejlépe uvědomíte, jak neobvyklou polohu Karlovy Vary mají.
Pod vámi se sevře údolí Teplé, mezi kopci se skládají domy jeden za druhým a najednou uvidíte centrum jako celek místo jednotlivých kolonád a hotelů. Když k tomu přidáte barevné koruny stromů a měkké podzimní světlo, máte před sebou obraz, u kterého se vyplatí chvíli zůstat.
Ke glorietu můžete vystoupat přímo od Vřídla po lesních cestách a kamenných schodech, případně si cestu ulehčit lanovkou Diana do mezistanice Jelení skok a odtud pokračovat pěšky přes Petrovu výšinu. A jestli máte ještě trochu energie, spojte si několik zdejších vyhlídek do jednoho okruhu. Město nabízí i tip na přibližně tříkilometrovou procházku po nejkrásnějších vyhlídkách, která propojuje Dianu, Petrovu výšinu, Mayerův gloriet a Jelení skok.
Tři kříže a Camera obscura: dvě vyhlídky jednou cestou
Na druhé straně města vás čeká úplně jiná perspektiva. Tři kříže patří k místům, kam se vyplatí dojít hlavně tehdy, když máte rádi ten moment, kdy se město pomalu přepíná z denního světla do večerních barev.
Na podzim přichází tahle chvíle o něco dřív, a to může být výhoda. Stačí vyrazit odpoledne a poslední část výletu si nechat na zlatou hodinku, kdy nízké slunce zvýrazní barvy lesa a město se pod vámi začne pomalu rozsvěcet. Z východní strany se odsud otevírá pohled na lázeňské centrum a okolní kopce. A pokud vám přeje počasí, vznikne přesně ten typ fotky, který si nebude říkat jen o srdíčka, ale nejspíš i o další návštěvu Varů.
Pokud se vydáte přímo z centra od Vřídla, čeká vás přibližně 1,9 kilometru po žluté turistické trase. A když už vystoupáte nahoru, byla by škoda skončit jen u jednoho výhledu. Jen kousek odtud totiž najdete Camera obscura. Dnešní dřevěný altán stojí na místě starší stavby, která skutečně fungovala jako temná komora. V jejím zatemněném prostoru se na stěny promítaly světelné obrazy okolní krajiny. Původní objekt zničila vichřice v roce 1990, současný altán vznikl o sedm let později. Možná už tu dnes krajinu neuvidíte promítanou na stěnu. Zato si ji můžete zachytit po svém. A pokud dorazíte na podzim, kulisy už vám velkou část práce udělají samy.
Goethova vyhlídka: když si chcete výhled trochu zasloužit
Diana je karlovarská klasika. Goethova vyhlídka působí oproti ní trochu více dobrodružně. Stojí na Výšině věčného života východně od centra a už její vzhled napovídá, že nejde o nenápadný lesní altánek. Pseudogotická stavba s vyhlídkovou věží vznikla na konci 19. století a mezi stromy působí skoro jako menší zámeček.
A jestli jí něco sluší, je to právě podzim. Pseudogotická silueta obklopená barevným lesem, trochu mlhy mezi stromy a cesta pokrytá spadaným listím dávají výletu skoro pohádkovou kulisu. Pokud se sem vydáte přímo od Vřídla, počítejte s pořádnou procházkou – trasa přes Tři kříže měří přibližně 3,5 kilometru a překonává převýšení kolem 260 metrů. Kratší možností je vyrazit ze zastávky Hůrky. Sem už se tedy vyplatí vzít pohodlné boty a nechat si trochu času navíc. Výhled si tu zkrátka trochu zasloužíte. O to příjemnější je chvíle, kdy se po cestě lesem mezi větvemi konečně objeví věž.
Dorotin altán: když nepotřebujete zdolat žádný vrchol
Ne každá hezká zastávka musí znamenat dlouhé stoupání. Pokud chcete jen na chvíli opustit centrum a projít se podél Teplé, vydejte se k Dorotinu altánu. Od Vřídla je to přibližně 1,1 kilometru a cesta vede příjemně lázeňskou částí města směrem k jeho jižnímu okraji.
Empírový altán pochází už z roku 1791 a patří k nejstarším parkovým stavbám v Karlových Varech. Na rozdíl od velkých rozhleden tu nejde o výšku ani daleké panorama, spíš o atmosféru. Na podzim jí navíc pomáhá barevné listí, klid kolem řeky a trochu pomalejší tempo celého místa. Možná zrovna tady zjistíte, že nejhezčí zastávka dne vůbec nemusí být ta nejvýše položená.
Máte ještě sílu? Karlovarských vyhlídek je mnohem víc
Karlovy Vary můžete prochodit klidně několikrát a pokaždé jinak. Vedle nejznámějších míst narazíte v lázeňských lesích také na Rusalku, České sedátko, Keglevičův kříž, Zámeckou vyhlídku nebo další menší altány a zastávky.
Za zmínku stojí také vyhlídka Karla IV.. Pseudogotická rozhledna vznikla v roce 1876 a je nejstarší dodnes stojící karlovarskou rozhlednou. Vystoupat můžete na dvě vyhlídkové plošiny, přičemž od Poštovního dvora k ní vede přibližně 1,2 kilometru dlouhá cesta.
Není ale potřeba zvládnout všechno během jednoho dne. Naopak! Podzimní Karlovarské lázeňské lesy přímo vybízejí k tomu, abyste trochu ubrali tempo. Jednou si můžete dát klasiku s Dianou a Jelením skokem, podruhé zamířit na Tři kříže a Camera obscura, potřetí se vydat ke Goethově vyhlídce.
A klidně si některá místa nechte na příště. Aspoň budete mít důvod vrátit se ve chvíli, kdy se les zbarví zase trochu jinak.
Tip: vezměte si do kapsy nového průvodce
Jestli vás vyhlídky začnou bavit víc, než jste původně plánovali, zastavte se v Infocentru města Karlovy Vary v Císařských lázních. Dostanete tu zdarma novou publikaci Karlovarské rozhledny a vyhlídky, kterou infocentrum vydalo jako další titul své „modré edice“. Má 59 stran a vznikla v české, anglické i německé verzi.
Může vám posloužit nejen jako průvodce na jeden výlet. Spíš jako zásobník nápadů na chvíle, kdy budete mít chuť nechat kolonády dole a znovu zamířit vzhůru.
Setmění neznamená konec: v listopadu vás čekají Variace
Pokud si chcete z výletu za karlovarskými vyhlídkami udělat rovnou celý víkend, konec listopadu k tomu nabízí další dobrý důvod. Ve dnech 27. a 28. listopadu 2026 se do Karlových Varů vrátí Variace, společný projekt Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a České filharmonie. Město se během dvou dnů znovu propojí s filmem a klasickou hudbou a program zamíří na několik známých karlovarských míst.
Program nabídne koncerty i filmové projekce. Mezi nimi například nový film Jesseho Eisenberga Debut s Julianne Moore a Paulem Giamattim, který se bude promítat v sobotu 28. listopadu v Císařských lázních. Kompletní časy, místa a vstupenky najdete přímo v programu Variací 2026.
Konec listopadu navíc ukáže Karlovy Vary z jedné z jejich nejhezčích stran. Přes den se zabalíte do kabátu, vyrazíte mezi stromy a necháte si trochu zčervenat tváře na některé z vyhlídek. Pak se vrátíte dolů, dáte si něco teplého a večer vyměníte lesní cesty za filmové plátno nebo hudbu České filharmonie.
Podzim má zvláštní schopnost zpomalit věci, kterých si během roku skoro nevšimnete. Kroky v listí jsou hlasitější, světlo měkčí a horká káva po cestě chutná o něco lépe. Tak až se příště budete procházet po kolonádě, zkuste na chvíli zvednout oči k lesům nad městem. Někde mezi stromy tam čeká altán, rozhledna nebo lavička s výhledem, o kterém dole ještě nevíte. Vydejte se za ním. Možná vystoupáte jen pár desítek metrů, ale Vary, které pak uvidíte pod sebou, budou najednou úplně jiné.
A až se budete vracet zpátky dolů, s posledním světlem mezi větvemi a šustěním listí pod nohama, zjistíte, že ten nejhezčí pohled na Karlovy Vary se někdy opravdu skrývá tam, kde končí kolonády a začíná les.
