Krušné hory

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří je od roku 2019 zapsán na seznamu památek UNESCO a patří tak k našim nejvýznamnějším lokalitám. Krušné hory ale nežijí jen hornictvím. Fascinující divoká příroda a starobylá města lákají všechny milovníky dobrodružství, krásy a nevšedních úkazů.

Bohatství z hlubin země

Štola Johannes jako by vystoupila z fantastického filmu, odehrávajícího se v mýtickém světě čar a kouzel. Je zasazena do skarnového revíru Zlatý Kopec, v jejím nitru vyrazili horníci před staletími ohromné komory, které ve světě uvidíte jen málokde. Největší z nich je vysoká až dvanáct metrů. Během prohlídky se dozvíte vše o pětisetleté historii dobývání rud a odnesete si zážitek na celý život.

Pokud vás Johannes uchvátí, zamiřte ještě do štoly Kryštof v dole Mauritius, kam v zapůjčených holínkách a se svítilnami sestoupíte po třináct metrů dlouhém schodišti. Ohromná podzemní komora na konci štoly sahá v některých místech do výšky až 25 metrů a součástí prohlídky je i působivá projekce.

Křížem krážem třemi vrchy

Z podzemí se vydáme do závratných výšin na trojici nejznámějších krušnohorských kopců. Nejvyšší horou Krušných hor je Klínovec, známý v zimě jako lyžařské a přes léto jako bikerské středisko pro ostřílené krotitele divokých svahů. Cyklisté i pěší ocení, že lanovka na vrchol jezdí i přes léto.

Lyžuje se i na Plešivci, a to v moderním areálu s dvanácti kilometry sjezdovek. Mimo zimní sezonu můžete vyzkoušet třeba obří houpačku a lanové centrum nebo se projít mýtickou stezkou plnou příběhů a strašidel. Nabídku skiareálů doplňuje ještě Bublava kousek nad Kraslicemi.

To Blatenský vrch je známý spíše pro svou rozhlednu ve výšce 1043 m n. m. s výhledem na Klínovec nebo německé vrcholy Fichtelberg a Auersberg. Je dobře přístupný po několika turistických stezkách, mezi něž patří i červená z Horní Blatné se zastávkou u Vlčích jam.

Kouzlo nespoutaného podhůří

Už zmiňované Vlčí jámy patří mezi nejkrásnější přírodní památky u nás. Jde o zříceninu stropů podzemních komor a skalních stěn bývalého dolu a lze zde zahlédnout ještěrky, netopýry nebo ohrožený druh mechu měďovka Mielichhoferova, vázaný na odhalené měděné žíly.

Jen pár kilometrů dál leží přírodní rezervace Ryžovna s odkryvy čedičových hornin a množstvím ohrožené fauny i flory. Úchvatné jsou především tzv. kamenné varhany, vzniklé před miliony let smršťováním tuhnoucí lávy po skončení vulkanické činnosti.

Procházku Ryžovnou můžete spojit s výletem na nedaleké Božídarské rašeliniště, nejrozsáhlejší rezervaci Karlovarského kraje. Uvidíte zde všechny fáze rašeliny od nenarušené až po vytěženou a dorůstající. Celou oblast protínají chodníčky s naučnými zastávkami.

Další dva přírodní parky, které byste neměli opomenout, jsou Přebuz a Jelení vrch. Přebuz je soustavou vrchovištních rašelinišť u pramene říčky Rolavy, mezi nejcennější z nich patří Velký močál a Velké jeřábí jezero. Jelení vrch je naopak silně zalesněnou oblastí, kde se prohánějí jeleni nebo divočáci a ze stromů na ně shlížejí vzácné sovy z rodu kulíšků a sýců.

Města ve stínu hor

Nejvýše položené městečko střední Evropy nese název Boží Dar a jeho historie je jako leccos jiného v Krušných horách spjata s těžbou rud a rašeliny. Kromě skiareálu se okolím vine i běžkařský nebo cyklistický (záleží na počasí) Bauerův tréninkový okruh a na děti čeká Ježíškova cesta.

Druhým významným krušnohorským městem jsou Abertamy u dolu Mauritius, kde najdete jeden z pěti českých kostelů svatých pomocníků nebo expozici výroby rukavic, která má v Abertamech téměř dvousetletou historií. Okruh významných měst završuje Horní Blatná, renesanční město s čtvercovým náměstím, kostelem sv. Vavřince, muzeem a několika turistickými stezkami.