Kolonády, prameny a lázeňské oplatky tentokrát na chvíli stranou. Co kdybyste se podívali tam, kde Karlovarský kraj voní po bylinách, sálá žárem sklářských pecí, pod rukama se rodí porcelán a v hornickém podzemí ožívají příběhy dávných horníků? Industriální turistika tu není o zaprášených strojích za sklem. Naopak. Dostane vás přímo do výroby, pod zem i k řemeslům, která jsou s regionem spojená po generace. A možná zjistíte, že právě tahle trochu nečekaná tvář Karlovarska vás bude bavit nejvíc.
Industriální turistika? Tady se na historii jen nedíváte
Pod pojmem industriální turistika si možná jako první představíte opuštěné továrny, vysoké komíny, rezavé stroje a staré výrobní haly. Jenže její kouzlo je mnohem širší. Patří sem místa spojená s výrobou, technikou, hornictvím, dopravou i tradičními řemesly – tedy všechno, co po generace ovlivňovalo podobu měst, krajiny i každodenní život lidí.
Karlovarský kraj je v tomto směru mimořádně pestrý. Jeho průmyslové dědictví totiž není příběhem jedné suroviny nebo jednoho odvětví. Potkává se tady sklářství, porcelán, minerální vody, výroba bylinného likéru i staletá hornická tradice Krušných hor.
Během jediného víkendu tak můžete sledovat, jak se z rozžhavené skloviny rodí křišťál, projít výrobou porcelánu, nahlédnout do historie slavné Becherovky a další den už stát v helmě v hornickém podzemí. A nemusíte být technický nadšenec ani znalec průmyslové historie. Stačí zvědavost a chuť podívat se trochu za kulisy.
Žár pece, sklářská píšťala a křišťál, který zná celý svět
Začněte třeba přímo v Karlových Varech. Město si nejspíš spojujete především s kolonádami a Vřídlem, jenže k jeho identitě neodmyslitelně patří také sklářství. V návštěvnickém centru Moser se dostanete téměř na dosah lidem, kteří dávají křišťálu jeho výslednou podobu. Sklárna nabízí prohlídky huti i muzea a návštěvníci tak mohou nahlédnout přímo do míst, kde slavné sklo vzniká.
V huti sledujete skláře při práci s rozžhavenou sklovinou, její tvarování i proměnu v předmět, který později možná uvidíte v galerii nebo na slavnostně prostřeném stole. Tady si člověk uvědomí, jak málo toho hotový výrobek prozradí o práci, která mu předcházela. Za každým kusem jsou zkušené ruce, soustředění, přesnost a řemeslo předávané z generace na generaci.
Najednou už se nedíváte jen na krásnou vázu nebo sklenici. Vnímáte žár pece, pohyb sklářské píšťaly i tempo práce, při které není příliš prostoru na zaváhání. Že dokáže sklářské řemeslo pohltit i někoho, kdo se mu běžně nevěnuje? Do Moseru zavítal například herec a režisér Jesse Eisenberg, který si během návštěvy sklárny Moser vyzkoušel některé části práce se sklem. Právě živá výroba bývá zážitkem i pro děti, kterým najednou známé předměty vznikají doslova před očima.
Porcelán, který neuvidíte jen na prostřeném stole
Od skla je to jen malý krok k další tradici, která je s Karlovarským krajem pevně spojená – k porcelánu. V Nové Roli sídlí společnost Thun 1794 a její návštěvnické centrum vás nezavede jen k historickým exponátům. Prohlídková trasa vede přes vzorkovnu přímo do výrobního závodu, takže můžete sledovat současnou výrobu českého porcelánu přímo v provozu.
Možná vás překvapí, kolik kroků je potřeba, než se nenápadná porcelánová hmota promění v dokonale hladký hrnek, talíř nebo konvici. Formování, výpal, glazování, dekorování – za věcmi, které běžně používáme doma, je mnohem více práce, než je na první pohled patrné.
A jestli vás při sledování výroby začnou svrbět ruce, tady dostanete příležitost zapojit se také sami. V Porcelánové školičce si mohou děti i dospělí vlastnoručně ozdobit hrníček a odnést si tak vzpomínku, kterou tentokrát nekoupili hotovou v obchodě.
Porcelán navíc nezůstává jen za branami fabriky. Thun během roku pořádá také tradiční porcelánové slavnosti v centru Karlových Varů, jejichž jarní a podzimní termíny propojují porcelán s městskou atmosférou. Více informací o návštěvnickém centru a prohlídkách najdete na Fabrik Tour.
Vůně bylin a historie ukrytá v lahvi
Zpět ale do Karlových Varů. K jejich historii totiž nepatří jen lázeňské prameny, ale také směs bylin, jejíž přesné složení zůstává dodnes tajemstvím. Návštěvnické centrum The Home of Becherovka sídlí v historických prostorách spojených s výrobou slavného bylinného likéru. Během prohlídky se vydáte do historie značky, která se postupně stala jedním ze symbolů Karlových Varů. Čekají na vás historické lahve a etikety, předměty spojené s výrobou i interaktivní části expozice.
Nejde ale jen o letopočty a staré fotografie. Mnohem zajímavější je sledovat, jak se z původního receptu a lokálního produktu stala značka známá daleko za hranicemi regionu. A pokud už jste klasickou prohlídku absolvovali nebo chcete návštěvu pojmout trochu jinak, můžete zvolit také Koktejlový zážitek. Ten klasickou historii posouvá blíž současnosti – dostanete se za bar a sami si vyzkoušíte přípravu koktejlů. Varianta je samozřejmě určena pouze návštěvníkům starším 18 let.
Kyselka: když jedna láhev změnila celé místo
Za dalším industriálním pokladem se vydejte z Karlových Varů do Kyselky. Tady se historie výroby krásně propojuje s lázeňstvím, architekturou i proměnou celé obce. Mattoni Muzeum připomíná historii minerálních vod a značky, jejíž jméno ke Kyselce neodmyslitelně patří. Historické lahve a etikety, fotografie, reklamy i další předměty ukazují vývoj stáčení minerální vody i to, jak se v průběhu času měnila její prezentace.
Zkuste ale návštěvu nevnímat pouze jako cestu historií jedné minerálky. Příběh Mattoni je zároveň příběhem samotné Kyselky. S rozvojem podnikání se měnil zdejší areál, infrastruktura i život v okolí a dodnes tu vedle sebe stojí stopy lázeňství a průmyslu. Jejich spojení dává tomuto místu zvláštní atmosféru. Proto si nechte trochu času i na procházku. Muzeum je totiž jen jednou částí mnohem širší historie, kterou nejlépe poznáte přímo na místě.
Z výrobních hal rovnou pod zem
Chcete industriální historii zažít ještě intenzivněji? Pak opusťte výrobní haly a zamiřte do Krušných hor. Tady už nejde jen o jednotlivé budovy. Hornictví během staletí měnilo celou krajinu. Vznikaly doly, štoly, odvaly, vodní díla i města, jejichž každodenní život byl s těžbou bezprostředně spojený.
Význam tohoto dědictví potvrzuje také zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. V okolí Jáchymova, Abertam nebo Božího Daru tak nepoznáváte jednu izolovanou technickou památku, ale celé území, ve kterém jsou stopy hornictví přítomné téměř na každém kroku.
Jedním z míst, kde se s touto minulostí setkáte opravdu zblízka, je Štola č. 1 v Jáchymově. Po nasazení helmy vás čeká cesta autentickým hornickým prostředím, při které poznáte důlní techniku a dozvíte se více o historii zdejší těžby. Když se sem vydáte na podzim, máte stále šanci: od září do konce října je štola otevřená od středy do neděle.
Na tenhle výlet se vyplatí obout pevnější boty a počítat s tím, že pod zemí je zkrátka pod zemí – trochu chladu a šera ale k atmosféře patří. A jestli vás cesta pod povrch chytne, pokračujte směrem na Abertamy. Důl Mauritius patří k nejvýznamnějším cínovým památkám Krušných hor a je rovněž součástí světového dědictví UNESCO. Při prohlídce se vydáte štolou Kryštof do skutečného důlního prostředí. A věřte, že fotografie historického dolu a chvíle, kdy sami stojíte v jeho podzemních prostorách, jsou dvě úplně odlišné zkušenosti.
Místo, kde industriální minulost dostává mnohem temnější rozměr
Ne všechny příběhy industriálního Karlovarska jsou ale spojené s krásou řemesla, technickým pokrokem nebo úspěšnými značkami. Rudá věž smrti u Ostrova připomíná jednu z nejtemnějších kapitol novodobé historie regionu. V areálu se zpracovávala uranová ruda a v nelidských podmínkách zde pracovali také političtí vězni komunistického režimu. Dnes je místo národní kulturní památkou a zároveň součástí Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsaného na seznam UNESCO.
Její návštěva je proto úplně jiným zážitkem než prohlídka sklárny nebo porcelánky. Tady má smysl zpomalit. Rudá věž nepřipomíná pouze technologii spojenou se zpracováním uranu, ale hlavně lidi a dobu, v níž se průmyslová historie propojila s politickou perzekucí a nucenou prací. Právě proto do cesty po industriálním Karlovarsku patří – jeho minulost by bez těchto příběhů nebyla úplná.
Památka je po opětovném zpřístupnění znovu přístupná návštěvníkům.
Na Lokti tradice nekončí za sklem
Industriální dědictví ale nemusí být jen připomínkou toho, co bývalo. Může dostat nový život, což ukazuje Kulturní a kreativní centrum na hradě Loket.
Možná vás napadne, co dělají tradiční řemesla v článku o industriální turistice na hradě. Uvnitř ale zjistíte, že sem zapadají překvapivě dobře. Na konci roku 2025 zde bylo otevřeno centrum zaměřené na řemesla typická pro Loketsko a jeho okolí. Setkáte se tu s porcelánem, modrotiskem, loketskými šperky, šátky nebo tradičními perníky.
Tentokrát ale nemusíte zůstat jen v roli diváka. V kreativních dílnách si můžete vybraná řemesla sami vyzkoušet, zapojit ruce i fantazii a vytvořit si vlastní výrobek. Během roku se zde konají také workshopy a další programy, které představují regionální řemesla interaktivní a zábavnou formou.
Loket tak ukazuje, že tradice nemusí být něčím, co jednou provždy uzavřeme za sklo. Může být živá, současná, a třeba vás přimět k tomu, abyste si některé řemeslo sami vyzkoušeli.
A ještě trochu techniky: vzhůru na Dianu
Chcete si mezi sklárnami, doly a muzei trochu odlehčit program? Přidejte jednu technickou klasiku Karlových Varů – lanovou dráhu Diana.
© Vojtěch Klapuch
Na Výšinu přátelství vozí návštěvníky už od roku 1912, takže samotná cesta je malým výletem do historie techniky. Jen si před návštěvou zkontrolujte aktuální provoz.
Jeden kraj, spousta příběhů. Kterým začnete?
Jeden den stojíte u rozpálené sklářské pece a sledujete práci sklářského mistra. O pár kilometrů dál pozorujete, jak vzniká porcelán. V Kyselce se vracíte do doby, kdy se rozvíjelo stáčení minerálních vod, a v Krušných horách se vydáte pod zem po stopách generací horníků. A potom přijedete na Loket a zjistíte, že tradiční řemesla rozhodně nemusí patřit minulosti. Nemusíte přitom stihnout všechno během jednoho víkendu. Naopak. Vyberte si místo, které vás láká nejvíc, a nechte si prostor i na malé odbočky.
Protože právě v tom je kouzlo industriální turistiky. Mění způsob, jakým se na známá místa díváte. Za lázeňskými kulisami najednou začnete vnímat práci, řemeslo, techniku a lidské osudy, které Karlovarský kraj formovaly po staletí – a některé ho formují dodnes.
V případě, že chcete během pobytu zvládnout míst více, podívejte se také na Karlovy VARY REGION CARD. V rámci karty můžete podle aktuální nabídky navštívit mimo jiné Becherovku, Moser, Návštěvnické centrum Thun 1794, Mattoni Muzeum nebo Štolu č. 1 a využít také lanovou dráhu Diana.
Možná začnete u skla, možná u porcelánu a možná vás nakonec nejvíc dostane podzemí. Jedno je jisté. Industriální Karlovarsko má víc tváří, než se na první pohled zdá.
