Krušnohoří slaví v prestižním klubu UNESCO už 5 let

Krušnohoří na české i německé straně hranice má několikasetletou hornickou historii. Věděli jste, že krušnohorské pohoří je protkané stovkami kilometrů důlních chodeb, které jsou leckdy starší než 500 let? V Karlovarském kraji najdete hned několik hornických památek, ve kterých se těžily rudy železa, cínu nebo mědi. Některé z nich jsou dokonce tak významné, že je od roku 2019 najdete i na seznamu UNESCO.

Na české straně Krušných hor byly zapsány hornické památky v pěti oblastech: Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná, Hornická kulturní krajina Krupka, vrch Mědník a Rudá věž smrti u Ostrova.

Většina dolů slouží od podzimu do jara jako zimoviště netopýrů. Ti už jsou ale pryč, a proto vás zveme přivítat letošní bujarou letní sezónu.

Štola Johannes

S prohlídkou podzemních klenotů Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří můžete začít třeba na Božím Daru. Najdete tady skarnový revír Zlatý Kopec a jeho největší důl Johannes. Rozhodně nepodceňte oblečení. Ve štole je pouze 7 stupňů, což se zpočátku může zdát jako příjemné osvěžení, ale po chvíli byste v krátkém rukávu dost promrzli.

Nezbytným vybavením každého návštěvníka je helma, svítilna, holínky, plášť, rukavice a také odvaha. Nemusíte se bát, vše vám na místě (kromě odvahy) půjčí. Při prohlídce totiž můžete šplhat po čtyřicetimetrovém žebříku nebo se plazit v chodbě úzké jen čtyřicet pět centimetrů. Odměnou za toto úsilí vám bude pohled do pětisetleté důlní historie během dvou a půl hodinové prohlídky.

Unikátnost tohoto místa podtrhuje i způsob jeho současné údržby. Vše se dělá jako tenkrát. Ke zpevňování chodeb se používá výhradně dřevo. Beton a podobné moderní vymoženosti byste tady hledali jen marně. Štolu můžete prozkoumat v rámci dvou okruhů. Vybírat můžete mezi základní a velkou prohlídkovou trasou. Upozorňujeme, že do štoly je vstup zakázán dětem do 10 let.

Je důležité zmínit, že před návštěvou štoly Johannes je nutná rezervace a zakoupení vstupenky v hotovosti v infocentru Boží Dar nebo pomocí on-line platby v rezervačním systému na webu.

Důl Mauritius

Pokračujeme dál dle seznamu UNESCO. Jen pár kilometrů od Jáchymova se rozprostírá cínové ložisko u Hřebečné, dnešní části Abertam. V jednom z nejbohatších cínových ložisek v české části Krušných hor, téměř na dohled od fotogenické propadliny dolu Červená jáma, najdete vstup do starého cínového dolu Mauritius. Pro veřejnost je přístupná prohlídková štola Kryštof.

Teď ale k samotné prohlídce. V obslužném domku prohlídkové štoly Kryštof si můžete půjčit helmy, svítilny, holínky a pláště. Prohlídka úzkých chodeb a rozlehlých prostor při teplotě sedm stupňů trvá přibližně hodinu. Máte tak dostatek času si v hlavách vytvářet obrazy, jak tu lidé s primitivními nástroji razili v tvrdé žule chodby a těžili cínovou rudu.

Štola Kryštof je zpřístupněna 12 metrů vysokým kovovým schodištěm zabudovaným do jámy dolu Mauritius. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů a zahrnuje celkem 11 zastávek. Během cesty spatříte úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku, partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, dále narazíte na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkáte se také s figurínami horníků v dobovém provedení. Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4 – 9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů. Což je o metr víc, než měří například rozhledna na Klínovci. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce. Na prohlídku můžou vyrazit i děti starší 6 let.

Nicméně i tady je třeba si prohlídku je předem zarezervovat na webu nebo osobně v infocentru města Abertamy. Platba prohlídek probíhá přímo na dole, a to pouze v hotovosti. 

Štola č. 1

Asi nejznámějším a historicky nejtemnějším místem v kraji je Jáchymov. Už v 16. století bylo známé těžbou stříbra a také ražbou stříbrných mincí – tolarů. Kromě stříbra se v tamějších dolech dobývalo také olovo, arsen, cín a v neposlední řadě smolinec, ve kterém manželé Curieovi objevili polonium a radium. Druhá polovina 20. století je v Jáchymově spojena s těžbou uranu. Těžbu stříbrných a uranových rud ve městě připomíná areál Štoly č. 1 a sousední důl Svornost. Jde o nejstarší stále využívaný důl v Evropě. V současnosti slouží jako zdroj léčebných radonových vod pro lázně, které Jáchymov proslavily po celém světě.

Ve Štole č. 1 narazíte na jáchymovské hornické muzeum. Štola dlouhá 260 metrů připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů – muklů (muži určení k likvidaci), kteří zde byli nuceni pracovat a žít v naprosto nevyhovujících podmínkách. Považuje se za prokázané, že do roku 1961 poznalo bídný život v táborech kolem 65 000 lidí. Za necelých 15 let těžby zde bylo vytěženo na 7 940 tun uranu a vyraženo 1 102,9 km chodeb.

Až v roce 2008 byla Štola č. 1 zpřístupněna pro veřejnost. Můžete tak spatřit ukázky různých druhů výztuže, důlních vozíků a dobývacích technik. Expozici doplňují nálezy, které byly v areálu původně stříbrného a později uranového dolu objeveny. Ve štole uvidíte například dva katry (mříže), které sloužily k uzavírání vězňů pod zemí, nebo předměty, které byly nalezeny v prostorách lágru Svornost (lágrové komínky, stínidla lamp apod.). Atmosféru tábora doplňují i obnovené Mauthausenské schody, kudy vězni chodili, strážní věže a zázemí areálu, které je v replice někdejšího táborového domku. Podél hornického skanzenu u Štoly č. 1 vede 8,5 km dlouhá naučná stezka Jáchymovské peklo.

Sem děti smí od 5 let. Kompletní informace o otevírací době a cenách vstupného najdete zde.

Rudá věž smrti

Také historie města Ostrov si s sebou nese svou stinnou stránku. Krátce po druhé světové válce se československá vláda zavázala, že veškerou vytěženou uranovou rudu na našem území bude dodávat tehdejšímu Sovětskému svazu. Část areálu Škoda Ostrov v 50. letech sloužila jako pracovní tábor pro politické vězně, který byl založen v únoru roku 1951. Rudá věž smrti ve Vykmanově plnila dva úkoly: třídění uranové rudy a likvidaci politických vězňů.Sedmipatrová stavba z červených cihel se tak stala součástí krutého lágru (krycí název „L“ jako likvidační). Místo záhy dostalo děsivou přezdívku – Rudá věž smrti. Hrůzy totalitního vězení dnes připomíná místní expozice.

Vlčí jámy

Nyní se přesuneme na mnohem pozitivnější a oku líbivější místo. Pokud chcete spálit nějaké kalorie před létem, neváhejte se vydat na výlet do tajemných Vlčích jam u Horní Blatné. Můžeme slíbit, že budete okouzleni překrásnou okolní krajinou. Tato přírodní památka se skládá z Vlčí a Ledové jámy.  I když jsou pro sesuv půdy od roku 2019 obě nepřístupné, tyto skryté jeskyně, zabořené v krajině plné lesů a zeleně, nabízejí nebývalý pohled do hlubin země. K Vlčí i Ledové jámě se dostanete po červené turistické značce z Horní Blatné směrem na Blatenský vrch, kde stojí 21 metrů vysoká rozhledna.

Cínové sejpy u Božího Daru

Protože jsme naše putování začali u Božího Daru, tak ho tady i skončíme. K světovému dědictví UNESCO totiž patří i zdejší kopečky. Stovky kopečků zeminy, takzvaných sejpů, roztroušených západně od Božího Daru jsou dokladem obrovského rozsahu rýžování cínovce. Sejpy tvoří jedinečný prvek zdejší hornické krajiny, nápadný i svou odlišnou vegetací. Při rýžování byly totiž odstraněny nejlehčí součásti náplavů a s nimi i humusový substrát, a ryžovnické kopečky jsou tudíž chudé na živiny. Proto se výrazně odlišují vegetací, která na nich roste. Jednotlivé sejpy jsou obvykle 5-10 metrů, ale i přes 20 metrů dlouhé a jejich výška přesahuje i dva metry. Celkový rozsah sejpů v okolí Božího Daru přesahuje 250 000 m², což je řadí k největším v Krušných horách i ve střední Evropě.

V Krušných horách se nudit rozhodně nebudete! Najdete tady spoustu přírodních krás, zajímavých turistických cílů a historických památek. Teď už víte, že nejen na povrchu, ale i pod povrchem. Zkrátka ty opravdové poklady se ukrývají hluboko pod zemí a už 5 let to vědí i v UNESCO.