Jaro je skvělým ročním obdobím. Venku začíná být teplo, sluníčko svítí čím dál víc, všechno kolem kvete a vše se zdá být veselejší. Zkrátka ideální počasí na výlety do přírody. Třeba na hory, k jezerům a zatopeným lomům, do hlubokých štol… Co to ale pojmout tak trochu proti proudu? Vydejte se do míst, kde vyvěrá život na povrch. Vydejte se do samého srdce přírody. Vydejte se objevovat sílu a kouzlo přírodních pramenů.

V Karlovarském kraji vyvěrají jedinečné minerální prameny, které léčí návštěvníky z celého světa. Jejich největší koncentrace se nachází ve slavném lázeňském trojúhelníku. Pojďme se ale podívat na ty, o kterých se až tak často nepíše. Řeč je o kyselkách, které najdete v samém nitru přírody. Opravdu se nemusíte bát, že byste měli po jejich ochutnání kyselý úsměv.

Kyselky se vyznačují zvýšeným obsahem rozpuštěného CO2, který ve vodě vytváří bublinky a způsobuje její charakteristickou kyselost. Vyvěrá typicky z hloubek kolem 25-30 km, zpravidla v místech, kde se kříží několik tektonických zlomů. Když se dostane do vrstev obsahujících vodu, rozpouští se v ní za vzniku kyseliny uhličité, která mnohem účinněji reaguje s okolními horninami než prostá voda. Proto kyselky obsahují větší množství rozpuštěných látek než normální vody.

Kynžvartské kyselky

Nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku na západě Čech dodnes spontánně ze země vyvěrají v přírodě, v lesích a na lukách pozoruhodné prameny kyselek. Po odsunu Němců se začaly tyto prameny vytrácet z povědomí, zanášely se a zanikaly. Kyselky se podařilo nejen objevit, ale některé také vykopat, obnovit a zpřístupnit. A proto se můžete vypravit hned ke dvěma z nich. Jmenují se Liščí (I. a II.) a Kančí pramen. Oba prameny se nacházejí na naučné stezce nazvané Kynžvartské kyselky, jejíž začátek se nachází 1,5 km jihovýchodně od Lázní Kynžvart u vedlejší silnice ve směru na Valy. Trasa je dlouhá přibližně 2 km a cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

První, který potkáte, se jmenuje Liščí pramen nebo přesněji řečeno Liščí prameny. To proto, že tady hodně dávno, pravděpodobně už v 17. století, při výkopech výběru objevili hned dva silné prameny u sebe. V roce 2001 byly kyselky vyčištěny a potok, který dříve tekl v těsné blízkosti a často kyselky zaplavoval, byl sveden bokem. V roce 2007 byl nad prameny postaven přístřešek a upraven přístupový chodník.

Chodník vás kousek dál po proudu potůčku smíchaného s vodou z železitého vývěru dovede k dalšímu prameni. Ten nese název Kančí. Těžko dnes hádat, proč se většina minerálních pramenů na Chebsku jmenuje po zvířatech. I Kančí pramen byl obnoven teprve nedávno. Po dlouhá desetiletí byl ukrytý v zemi pod nánosem humusu, svou existenci ale dlouhodobě prozrazoval unikajícím oxidem uhličitým. Až výkopové práce odhalily pramen v úrovni 2 metry pod terénem, kde se k překvapení všech zúčastněných nacházela stará dřevěná jímka v podobě soudku. Říká se, že je nejchutnější z kynžvartských pramenů.

Farská kyselka

Určitě si nenechte odplout minerální prameny Smraďoch a Farská kyselka. S lázeňskými porcelánovými pítky v batohu se vydejte do hlubokých smrkových lesů a po pěkných lesních cestách jste za chvilku u lesního rašeliniště, kde vodou jezírka probublává silně zapáchající sirovodík.

Rezervace Smraďoch leží v oblasti tektonického zlomu a existence plynů je jakýmsi posledním záchvěvem kdysi mohutné tektonické činnosti. O kousek dál objevíte potok zbarvený oxidy železa a železitými bakteriemi na sytě oranžovou barvu a hned vedle vývěru Farského pramene najdete podobně zbarvené jezírko. Kdyby kolem nebyly vysoké stromy, připadali byste si jako na Islandu.

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Kyselka patří mezi nejchutnější minerální vody v této oblasti. Pramen se nachází asi 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je krytý dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Prameny v Pramenech

Naše putování bude pokračovat do obce s příznačným názvem Prameny, kde kvitujeme hezky upravené studánky. Zde můžete degustovat další tři kyselky – Giselin, Rudolfův a Barochův pramen. Zdejší kyselky chutnají znamenitě a v teplém počasí přijdou vhod i na zahnání žízně, takže určitě do zásoby naplňte lahve nebo cyklistické bidony.

Barochův pramen vyvěrá při pravém břehu Pramenského potoka u jihozápadního okraje obce Prameny ve Slavkovském lese. Jde o volně přístupný minerální pramen, který nese jméno po jednom ze svých objevitelů. Pramen si vysloužil renovaci díky projektu Živé studánky. Došlo k úpravě přístupové cesty, vybudování nové lávky a dřevěné konstrukce, která studánku chrání před nečistotami. Navíc přibyly lavičky a informační tabule. Vzniklo tak pohodlné a klidné místo k popíjení jedinečné minerálky.

V blízkém okolí Barochova pramene vyvěrají při levém i pravém břehu Pramenského potoka další minerální prameny, z nichž byl v minulosti nejznámější Vincentův pramen. Ten je však bohužel zcela zdevastovaný. V parčíku bývalých lázní, tedy asi 300 metrů od Barochova pramene, došlo k obnovení pramenů Rudolf a Gisela. Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Podložní a okolní bazické horniny obohacují místní prameny hořčíkem a železem, což je typické pro kyselky v centrální části Slavkovského lesa. Minerální voda je samozřejmě pitná, chutná a velmi osvěžující.

Koňský pramen

Hodně chutných minerálek vyvěrá i stranou rušných kolonád v okolí Mariánských Lázní. Patří mezi ně i Koňský pramen, který se na povrch dere uprostřed pastvin nad osadou Chotěnov. Stezka ke Koňskému pramenu vede netradičně přes pastviny. V orientaci vám ale bezpečně pomohou značky – v bílém rámečku namalovaný symbol studánky.

Jen koně byste hledali marně, název pramene totiž vznikl tak nějak nedopatřením. V této oblasti vyvěrají hned tři prameny železité minerálky, ale pouze jeden byl jímán do dutého kmenu a zpřístupněný lidem. Záměnou a zkomolením popisu místa se dnes omylem říká Koňský pramen nejkvalitnějšímu zdroji kyselky nad Chotěnovem. Existuje ještě jedna verze, jak místo ke svému názvu přišlo. V době třicetileté války tam údajně v bažinách ztroskotal celý koňský povoz.

Zbylé dva prameny vyvěrají samovolně v podmáčeném údolí a prakticky k nim nelze dojít. Skončili byste možná jako ten povoz s koňmi. Ke kvalitní a chutné minerální kyselce vás naštěstí dovede pevná lávka ze dřeva. Pokud si sem tedy naplánujete výlet, jistě si na této minerálce pochutnáte. A třeba vám i dodá „koňskou“ sílu.

Ať už se vydáte ochutnat jakýkoliv pramen, vždy se ocitnete uprostřed překrásné přírody. V oblasti rozsáhlých lesů, rašelinišť a mokřadů. V takzvané „zemi nikoho“. A o to vlastně jde. Vypadnout z ruchu města a načerpat třeba i koňské síly.