Není tajemství, že Krušnohoří je pro své turistické trasy vyhlášené široko daleko. Věděli jste ale, že vaše kroky nemusí mířit jen na Klínovec, Boží Dar nebo do Jáchymova? Na hory jezdí každý, ale „pod hory“ už jen málokdo. Tak nasaďte ochrannou přilbu, holínky a „vzhůru“ do podzemí. Začala letní sezona!
V Karlovarském kraji najdete hned několik hornických památek, ve kterých se těžily rudy železa, cínu nebo mědi. Některé z nich jsou dokonce tak významné, že je najdete na seznamu UNESCO. Možná jste ani netušili, že krušnohorské pohoří je protkané stovkami kilometrů důlních chodeb, které jsou leckdy starší než 500 let. Tato středověká důlní díla slouží během podzimu a zimy tradičně jako zimoviště netopýrů. Ti už jsou ale pryč, a proto vás zveme prokoumat ty nejzajímavější.
Štola Johannes
S prohlídkou podzemních klenotů Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří, zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO, můžete začít třeba na Božím Daru. Najdete tady skarnový revír Zlatý Kopec a jeho největší důl Johannes.
Ještě před zápisem na tento seznam byla štola oblíbeným cílem nadšených geologů i vyznavačů adrenalinových aktivit. Nezbytným vybavením každého návštěvníka je helma, svítilna, holínky, plášť, rukavice a také odvaha. Nemusíte se bát, vše vám na místě (kromě odvahy) půjčí. Při její návštěvě totiž můžete šplhat po čtyřicetimetrovém žebříku nebo se plazit v chodbě úzké jen čtyřicet pět centimetrů. Odměnou za toto úsilí vám bude pohled do pětisetleté důlní historie během dvou a půl hodinové prohlídky.
Unikátnost tohoto místa podtrhuje i způsob jeho současné údržby. Vše se dělá jako tenkrát – ke zpevňování chodeb se používá výhradně dřevo. Beton a podobné moderní vymoženosti byste hledali marně. Štolu můžete prozkoumat v rámci dvou okruhů. Vybírat můžete mezi základní a velkou prohlídkovou trasou. Do štoly je vstup zakázán dětem do 10 let.
Před návštěvou štoly Johannes je nutná rezervace a zakoupení vstupenky v hotovosti v infocentru Boží Dar nebo pomocí on-line platby v rezervačním systému na webu.
Štola č. 1
Asi nejznámějším a historicky nejtemnějším místem v kraji je Jáchymov. Už v 16. století bylo známé těžbou stříbra a také ražbou stříbrných mincí – tolarů. Kromě stříbra se v tamějších dolech dobývalo také olovo, arsen, cín a v neposlední řadě smolinec, ve kterém manželé Curieovi objevili polonium a radium. Druhá polovina 20. století je v Jáchymově spojena s těžbou uranu. Těžbu stříbrných a uranových rud ve městě připomíná areál Štoly č. 1 a sousední důl Svornost. Jde o nejstarší stále využívaný důl v Evropě. V současnosti slouží jako zdroj léčebných radonových vod pro lázně, které Jáchymov proslavily po celém světě.
Ve Štole č. 1 narazíte na jáchymovské hornické muzeum. Štola dlouhá 260 metrů připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů – muklů (muži určení k likvidaci), kteří zde byli nuceni pracovat a žít v naprosto nevyhovujících podmínkách (nedostatek potravin, špatné vybavení, bez ochrany proti záření, bez lékařské péče atd.). Považuje se za prokázané, že do roku 1961 poznalo bídný život v táborech kolem 65 000 lidí. Za necelých 15 let těžby zde bylo vytěženo na 7 940 tun uranu a vyraženo 1 102,9 km chodeb.
V roce 2008 byla Štola č. 1 zpřístupněna pro veřejnost. Můžete tak spatřit ukázky různých druhů výztuže, důlních vozíků a dobývacích technik. Expozici doplňují nálezy, které byly v areálu původně stříbrného a později uranového dolu objeveny. Ve štole uvidíte například dva katry (mříže), které sloužily k uzavírání vězňů pod zemí, nebo předměty, které byly nalezeny v prostorách lágru Svornost (lágrové komínky, stínidla lamp apod.). Atmosféru tábora doplňují i obnovené Mauthausenské schody, kudy vězni chodili, strážní věže a zázemí areálu, které je v replice někdejšího táborového domku. Podél hornického skanzenu u Štoly č. 1 vede 8,5 km dlouhá naučná stezka Jáchymovské peklo.
O prázdninách je potřeba si prohlídku telefonicky rezervovat. Kompletní informace o otevírací době a cenách vstupného najdete zde.
Důl Mauritius
Pokračujeme dál dle seznamu UNESCO. Jen pár kilometrů od Jáchymova se rozprostírá cínové ložisko u Hřebečné, dnešní části Abertam. V jednom z nejbohatších cínových ložisek v české části Krušných hor, téměř na dohled od fotogenické propadliny dolu Červená jáma, najdete vstup do starého cínového dolu Mauritius. Pro veřejnost je přístupná prohlídková štola Kryštof.
Teď ale k samotné prohlídce. V obslužném domku prohlídkové štoly Kryštof si můžete půjčit helmy, svítilny, holínky a pláště. Prohlídka úzkých chodeb a rozlehlých prostor při teplotě sedm stupňů Celsia trvá přibližně hodinu. Máte tak dostatek času si v hlavách vytvářet obrazy, jak tu lidé s primitivními nástroji razili v tvrdé žule chodby a těžili cínovou rudu.
Štola Kryštof je zpřístupněna 13 metrů vysokým kovovým schodištěm zabudovaným do jámy dolu Mauritius. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů a zahrnuje celkem 11 zastávek. Během cesty spatříte úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku, partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, dále narazíte na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkáte se také s figurínami horníků v dobovém provedení. Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4 – 9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů. Což je o metr víc, než měří například rozhledna na Klínovci. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce.
Prohlídku je třeba si předem zarezervovat na webu nebo osobně v Infocentru města Abertamy. Platba prohlídek probíhá přímo na dole, a to pouze v hotovosti.
Důl Jeroným
Národní kulturní památka Důl Jeroným v Čisté u Rovné je unikátním svědkem hornické kultury a dovednosti našich předchůdců. I když tento důl není zapsán na seznamu UNESCO, přitahuje čím dál tím víc návštěvníků doslova z celého světa.
Budova zaujme už na první pohled. Architekt ji navrhl tak, že díky zatravněné střeše a fasádě z kamene a dřeva jistě zapadne do krajiny Slavkovského lesa. Muzeum Sokolov, které národní kulturní památku spravuje, dosud v podzemí připravilo skoro 200 metrů dlouhou prohlídkovou trasu. Vede v hloubce 30 až 50 metrů a návštěvníci klopýtající s přilbou na hlavě a se svítilnou by si měli hlavně všímat stěn chodeb.
Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500 – 700 tun cínu. Nebyl proto nikdy tak bohatý a věhlasný jako jiná díla v okolí, zato se zachoval v původní podobě. V centrální části dolu se nacházejí impozantní komory ze 16. století. Na stěnách chodeb jsou velmi dobře patrné rýhy, jak tu horníci už před pěti sty lety želízkem a mlátkem ručně těžili cín. Na řadě míst jsou stěny a stropy černě zbarveny od sazí, které se tu usadily díky používané metodě sázení ohně.
V současné době je realizována rozsáhlá a nákladná rekonstrukce dolu. Důl Jeroným tak postupně zpřístupňuje další části starého důlního díla (II a III), což obnáší i vyčištění a částečně také proražení některých propojovacích chodeb, kde vznikne nová trasa. Dojde tak prakticky ke ztrojnásobení délky současné návštěvnické trasy.
Veškeré informace o dolu Jeroným najdete na webových stránkách.
Krušné hory nabízejí nespočet přírodních krás, zajímavých turistických cílů a památek. Teď už víte, že nejen na povrchu, ale i pod povrchem, kde je ne každý objeví. Zkrátka ty opravdové poklady se ukrývají hluboko pod zemí!
