Z jednoho konce na druhý měří Krušné hory asi 130 km. Krásných míst je tady tolik, že stihnete jen zlomek. A proto se budete chtít do Krušných hor neustále vracet. Málokde najdete tak čisté husté lesy, rozlehlá rašeliniště i ladem zarostlé doly. Ne náhodou se Krušným horám přezdívá nejtajemnější pohoří. Vítejte v divočině Krušných hor!
Proč jsou Krušné hory krušné?
Na strmých skalnatých horách bičovaných větrem a sněhem přežili jen ti nejodolnější. Zatímco úpatí obývali lidé už od 4. století, do hor se odvážili zakládat osady teprve v 10. století. Les měl zlou pověst. Byl těžko přístupný, strašidelný, temný. Počasí se mohlo dramaticky změnit během několika minut. Z azurové oblohy najednou povstala mléčná mlha, která zalila hory a rozpoutala sněhovou vichřici. Místní dosud věří, že se takto projevuje tajemná bytost Marcebila, která drží nad Krušnohořím ochrannou ruku podobně jako Krakonoš nad naším nejvyšším pohořím.
Většina lidí si myslí, že název je odvozen od počasí. Opak je ale pravdou. I když krušnohorské podnebí a život zdejších obyvatel byl v mnoha směrech opravdu krušný, tak odtud vítr nevane. Název vznikl tím, že Krušné hory byly významné svojí těžbou, v těchto horách byla objevena bohatá naleziště nejrůznějších rud, včetně stříbrných. Sloveso „krušit“ znamenalo ve staročeštině „těžit“. Z toho plyne, že při těžbě vznikal krušec, což byly právě hroudy vytěženého nerostu. A právě krušec může za Krušné hory.
Krušné hory I: Meluzína a Marcebila
Vraťme se ale zpět k patronům Krušných hor. Není tajemství, že Krušnohorci vždy žili v pevném propojení s přírodou i nadpřirozenem, a proto si předcházeli tajemné bytosti. Jednou z nich je například Meluzína, kterou můžete navštívit na skalnatém výběžku na trase mezi Božím Darem a Měděncem. Dřevěná socha divoženky shlíží z nadmořské výšky 1097 metrů na široké okolí a má odtud výhled opravdu pohádkový. Když nad celou oblastí zapadá slunce, které pozlatí smrčiny a bučiny, je to nádhera.
V sedle mezi Meluzínou a sousedním vrchem Macecha uvidíte pramínky potoka Černá voda. Pokud byste šli po proudu, dovede vás až do údolí, kde dříve stála osada Königsmühle (Králův Mlýn). Zanikla po druhé světové válce podobně jako mnoho dalších vesnic. V okolí najdete rozlehlé louky a pláně, horské rašeliniště, širé porosty vřesu a brusinek. Dojít sem můžete i z Loučné pod Klínovcem po otevřených pláních, do kterých se v závěru trasy hluboce zařízne újezdová cesta. Když se před vámi otevře údolí, tají se dech. Mnozí to tu označují za jedno z nejkrásnějších míst celého pohoří.
Místo bývalé osady tady udržují nadšenci, díky kterým můžete budovu starého mlýna navštívit a svou sochu má zde i bájná Marcebila. Vypráví o ní legenda z 15. století, kdy v oblasti vrcholila těžba cínu. Přímo na svatbě zabil jistý krvelačný rytíř jejího muže. Od té doby prý Marcebila bloudí v krušnohorských štolách a horami pak putuje zahalená mlhou.
Krušné hory II: Jelení vrch
Jelení vrch na mnoha místech připomíná vyhledávané šumavské pláně. Kde tedy je? Najdete ho v severovýchodní části Karlovarského kraje, téměř u hranic s Německem. A že vskutku nejde o žádného kolouška dokazuje fakt, že se přírodní park Jelení vrch se rozprostírá na úctyhodných 36 km².
Cenná přírodní oblast, jejíž součástí je i přírodní rezervace Malé jeřábí jezero, přímo vybízí k jarním procházkám. Když se vydáte na nejvyšší vrchol zvaný U Štoly (v nadmořské výšce 941 metrů), rázem budete mít kraj jako na dlani. A pokud vás zajímá naše novodobá historie, jistě vás nepřekvapí, že součástí parku jsou zbytky dolu na cín a trosky zajateckého tábora, které jsou zachované ve stejném stavu, jako když byly opuštěny po skončení války. O tom si ale povíme níže.
Krušné hory III: Hadí hora
Tu jelen, tu had. Rozhodně doporučujeme navštívit také Hadí horu, která je součástí krušnohorského masivu a její vrcholek se tak trochu schovává v lesích mezi Jáchymovem a Božím Darem. Z obou měst dojdete k hoře po žluté turistické značce. Pokud dáváte přednost výzvám, vypravte se k jejímu vrcholu z dolní stanice lanovky na Neklid. Dáváte-li přednost méně náročným túrám, zvolte cestu z Božího Daru.
Dodnes se kolem hory vážou různé příběhy s nádechem nadpřirozena. Jeden z nich vypráví o Hadí královně, další o Bílé paní nebo o kamenném zámku, který pod tíhou kletby seslané otcem na zhýralého syna zmizel pod zemí. Za zmínku stojí i šedé kamenné moře, které nespočívá v pozůstatcích mýtického zámku, nýbrž v rozpadlé žíle granitového porfyru bohatého na křemen. Z místa, kde se nachází kamenné moře, se vám také naskytne jedinečný výhled do jáchymovského údolí. V případě jasného počasí je možné rozeznat jáchymovský Radium palác, okolní budovy, část Ostrova a vrcholky Doupovských hor.
Krušné hory IV: Boží vyhlídka
I když se to na mnoha místech může zdát, čas se v Krušných horách nezastavil. Důkazem je vyhlídka moderního střihu, která stojí ve výšce 1 099 metrů nad mořem na trase červené turistické značky jihovýchodně od města Boží Dar. Nosnou myšlenkou architektonického návrhu byla stavba připomínající velkou krabičku na zápalky postavenou na výšku. Stříbrně lesknoucí se povrch vyhlídky má evokovat těžbu stříbra v tomto regionu a současně je jeho posláním příjem světelných paprsků z vesmíru a jejich následný odraz se stopou naší civilizace zpět. Ve vyhlídkové vížce je instalován zvon, na který můžete vy či vaše děti zazvonit. Pohled z vyhlídky je úchvatný v každém ročním období, jen nesmí zasáhnout Marcebila.
Krušné hory V: Zbytky cínových dolů
Zato nedaleko obce Přebuz, uprostřed krušnohorských lesů, najdete zapomenutý Sauersack. Jde o pozůstatky cínového dolu a nedalekého zajateckého tábora z období 2. světové války. Areál leží uprostřed lesů podél silnice spojující zaniklou obec Rolavu a Nové Hamry. Kromě turistů sem jezdí také mnoho amatérských i profesionálních fotografů, kteří doufají, že se jim skrz objektiv podaří přenést tajemnou atmosféru místa. Areál je volně přístupný, koukejte ale kolem a hlavně pod sebe, abyste někam nespadli!
Jako by se tu zastavil čas. Objekty prorůstá příroda a zdá se, že chce získat zpět své území. Pokud máte štěstí a na místě jste jen s pár lidmi, můžete slyšet, jak z konstrukce kape voda, pomalu hnije dřevo a na betonu roste mech.
Pokud ale chcete tuto část Krušných hor prozkoumat více do hloubky, navštivte nedaleké Velké Jeřábí jezero, rašeliniště v Přebuzi či horu Liščí hůrka v Nových Hamrech. Pro milovníky přírody bez lidí je tu možností nespočet!
Život v horách nebyl snadný, snad byl i krušný. O to krásnější scenerie ale Krušné hory nabízí. Jakmile se jednou ocitnete v objetí krušnohorského kouzla, touha se sem vracet vás už nepustí. Poskládejte si svou #mozaikuzazitku v Krušných horách.
