Už jste prošli Karlovy Vary křížem krážem a nevíte, kam byste se ještě vydali? Ochutnali jste všechny prameny a prošli všechny kolonády? Tak vystoupejte do oblak a pohlédněte na jedno z nejkrásnějších lázeňských měst v srdci Evropy z výšky. Vždyť rozhledny tady najdete na každém kroku. Které jsou ty nejoblíbenější?

 

Rozhledna Diana

Předtím, než byla na Výšině přátelství postavena rozhledna, propagovaly dobové průvodce po celé 19. století toto místo jako nejlepší výhled na město. V roce 1914 tak pro lázeňské hosty byla postavena vyhlídková věž Diana, která sloužila jako oblíbené výletní místo dvě stě metrů nad lázeňským městem. A dodnes se říká, že kdo nebyl na Dianě, neviděl Karlovy Vary. Tak neváhejte a vyrazte!

K mohutné cihlové rozhledně doplněné dřevěným ochozem se dostanete buď pěšky po lesních cestách, anebo lanovkou od Grandhotelu Pupp – ve výletním areálu Diana se tak ocitnete za pár minut. Lanová dráha je tradičním a velmi oblíbeným dopravním prostředkem Karlových Varů, tak ji určitě nevynechejte.

Rozhledna je vysoká 40 metrů a na ochoz rozhledny můžete vyjet výtahem, nebo si protáhnete nohy na 150 schodech. Naskytne se vám výhled prakticky na celé Karlovy Vary, lázeňské lesy či údolí řek Ohře a Teplá. Severnímu obzoru dominuje hřeben Krušných hor i s nejvyšším Klínovcem. Východ a jih zaplňují kopce Doupovských vrchů a Slavkovského lesa. Za jasného počasí údajně dohlédnete až 70 km daleko. K rozhledně náleží také restaurace Diana s příjemnou lesní terasou. Děti si určitě oblíbí místní “minizoo”, kde najdou poníky, kamerunské kozy, čínská prasátka a pávy, anebo motýlí dům.

Okolí rozhledny je přímo stvořené pro příjemné lázeňské vycházky. K dispozici tu jsou upravené lesní stezky, celá řada odpočívadel v podobě altánů, krásná příroda a další lákadla. Nejbližším okolím Diany vede hned několik lesních cest, například Cesta přátelství, Marxova pěšina, Ruselova cesta či Fibichova stezka Projděte se odtud lesem třeba k Jelenímu skoku, který je odsud vzdálen něco přes 1 km, nebo na druhou stranu k vyhlídce Karla IV.


Goethova vyhlídka

Goethova rozhledna, která byla otevřena v roce 1889, je nejstarší vyhlídkou v Karlových Varech. Podnět ke stavbě rozhledny na Výšině věčného života nad Karlovými Vary dala belgická princezna Stefanie, manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského, která byla ohromena zdejším výhledem při jedné ze svých procházek do okolí lázeňského města. Místo se ihned stalo velmi vyhledávaným cílem vycházek lázeňských hostů. Vyhlídka se původně jmenovala Rozhledna korunní princezny Stefanie, později Stifterova vyhlídka a v pětačtyřicátém roce se z věže stala Stalinova rozhledna. Podle německého spisovatele Goetheho, který sem často chodíval na vycházky, se rozhledna nazývá od šedesátých let.

Goetheho rozhledna nikdy neměla o návštěvníky nouzi a společně s restaurací s přestávkami fungovala až do 90. let minulého století. Od té doby však bohužel chátrala. Městu se však nakonec podařilo získat prostředky, a tak vyhlídka prošla nedávno celkovou rekonstrukcí a od loňského roku je opět chloubou Karlových Varů. Honosná výletní stavba, která se tyčí ve výšce 638 m n. m., nabízí nádherný pohled na Karlovy Vary, Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské vrchy. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 42 metrů vede 165 schodů.

Ke Goethově vyhlídce vystoupáte například z centra Karlových Varů od Vřídla po žluté turistické trase přes ulici Na Vyhlídce a dále lázeňskými lesy přes Vyhlídku Tři kříže. Cesta je však díky délce 3,5 kilometru a převýšení přibližně 260 metrů dosti náročná. Případně můžete vyjít ze zastávky autobusů MHD č. 8 Hůrky asi 1,2 kilometru vzhůru Gogolovou stezkou.


Doubská hora Aberg

Rozhledna, která dnes stojí na Doubské hoře v lesích nad Doubím, je již třetí výletní stavbou na tomto místě. Ta první, kamenná, tu stála už v roce 1848. Dnešní rozhledna s kavárnou, terasou a tanečním sálem byla v moderním stylu postavena v roce 1905. Po revoluci v roce 1989 přešel objekt do soukromého vlastnictví a po rekonstrukci tu byl vybudován hotel se jménem Aberg. Hotel i rozhledna se tak nyní nazývají podle starého pojmenování místa, kde stojí.

Z 22 metrů vysoké rozhledny, umístěné na nejvyšším bodě v okolí, lze dohlédnout na Krušné a Doupovské hory, Tepelské vrchy, část Slavkovského lesa, a pochopitelně lázeňské panorama. Nezapomeňme zmínit, že si vychutnáte pohled i na další rozhledny – Tisovský vrch, Dianu, Goethovu vyhlídku a zříceninu na Andělské hoře.

Rozhledna Aberg na Doubské hoře je situována asi 3 km jihozápadně od centra Karlových Varů a pohodlně se k ní dostanete po silnici autem nebo pěšky po modré turistické stezce. Nedaleko Abergu stojí také půvabná dřevěná pravoslavná kaplička sv. Nikolaje a svůj pomník zde má i ruský car Petr I. Veliký.


Rozhledna Bučina

Z věže uvidíte Krušné hory, údolí řeky Ohře a taky část Doupovských hor. Rozhledna je volně přístupná a vstup je zdarma.

Rozhlednu na kopci Bučina nechal kolem toku 1880 vystavět tehdejší majitel zdejších lázní Heinrich Mattoni. Nová vyhlídková věž se stala součástí lázeňského parku s lesními promenádními cestami, odpočinkovými sedátky, altány a vyhlídkovými místy, který se rozkládaly ve svahu nad kolonádou Ottova pramene. Rozhledna se ihned stala oblíbeným cílem vycházek lázeňských hostů. Z otevřené vyhlídkové plošiny na vrcholu rozhledny se tehdy návštěvníkům nabízel nádherný kruhový rozhled po celém údolí Ohře až ke Karlovým Varům. Po druhé světová válce věž zchátrala, ale nyní je zrekonstruovaná a opět přístupná.

Kamenná válcová rozhledna dosahuje celkové výšky 13 m. Na zastřešený vyhlídkový ochoz, ve výšce 10 m vede schodiště s 62 kamennými stupni. Z vyhlídkové plošiny nabízí vzrostlými stromy částečně omezený výhled do údolí řeky Ohře s obcemi Kyselka a Radošov s částí hraničního pohoří Krušné hory s Klínovcem na severním obzoru. Jihozápadním směrem lze spatřit část Doupovských hor a skalní ostroh se zříceninami hradu Andělská Hora.

Na rozhlednu vystoupáte z centra obce Kyselka kolem zchátralých lázeňských budov a Ottova pramene po červené turistické trase. Náročná procházka s velkým převýšením po kamenitých lesních cestách je dlouhá asi 1,5 kilometru. Z vysilující výšlap však budete odměněni nádherným výhledem.


Vyhlídka tři kříže

Jedno z vyhlídkových míst na lázeňské centrum Karlových Varů nalezneme i na protějším svahu u Mlýnské kolonády. Symbolické Tři kříže (podobenství biblické Golgoty) byly vztyčeny na vršku Tříkřížového vrchu v nadmořské výšce 554 m jako výraz vítězné rekatolizace města v 17. století.

V 19. století byla plošina pod Třemi kříži vyhledávaným místem. Nacházela se zde dnes již zaniklá výletní restaurace a kavárna U tří křížů, na jejíž zahradě stával zajímavý dřevěný altán s názvem Camera obscura (temná komora). Návštěvníci restaurace zde ve ztemnělém prostoru mohli vidět světelné obrazy krajiny, které byly promítány na stěny altánu. Původní objekt byl zničen během silné noční vichřice v roce 1990. Současný dřevěný vyhlídkový altán byl na jeho místě postaven v roce 1997.

Původně na vršek měla vést lanová dráha, podobně jako na rozhlednu Diana. Bohužel její stavbu přerušila 2. světová válka a dodnes nebyla dokončena. Ze stavby se zachovalo těleso lanovky a vyhořelá budova mezistanice Panorama.

Chcete si užít nádherný výhled na centrum Karlových Varů? Není nic snazšího. Přímo z centra města od Vřídla vede k altánu 2 kilometry dlouhá žlutá turistická trasa přes ulici Na vyhlídce a dále lázeňskými lesy až ke Třem křížům. Druhou možností je vyjet do Drahovic autobusy MHD č. 10 a MHD č. 15 na zastávku Havlíčkova a odtud vystoupat po zelené turistické trase až na Rozcestí pod Třemi kříži, kde se napojíte na trasu žlutou, která Vás dovede až k vyhlídce.

Jak vidíte, v okolí Karlových Varů je vyhlídek a rozhleden jako hub po dešti. Že už jste na všech byli? A co takhle  na Vyhlídce Karla IV., Pozorovatelně u Linharta, rozhledně Hartenštejn, vyhlídce Jelení skok, vyhlídce Petrova výšina či na Zámecké věži? Ne? Tak na co čekáte?