Asi třicet kilometrů východně od Chebu, uprostřed Slavkovského lesa, leží  Mariánské Lázně. V okolí vyvěrá více než sto pramenů, z toho čtyřicet přímo ve městě.  Není proto divu, že zde v dávných dobách založili úžasné lázně. Ve městě navíc najdete i mnoho parků a historických památek – tak na nic nečekejte a vydejte se na výlet do Mariánských Lázní i vy.

Z bažiny lázně

O léčivých účincích místních pramenů se vědělo již ve středověku. Místo bylo však nehostinné a plné bažin, nebylo proto dlouhou dobu osídleno. V roce 1528 je na příkaz krále Ferdinanda I. studován obsah soli v minerálních pramenech. Jejich léčivé účinky však začíná zkoumat až v 18. století lékař tepelského kláštera Jan Josef Nehr a kolem roku 1806 nechává postavit první zděný dům pro lázeňské hosty s názvem Zlatá koule. V roce 1812 vzniká samostatná obec Mariánské Lázně a roku 1818 jsou prohlášeny veřejným lázeňským místem.

Velkou zásluhu na rozvoji města nese klášterní opat Karel Kašpar Reitenberger, který do lázní investoval značné částky a sehnal pro ně talentovaného zahradního architekta Václava Skalníka. Ten nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a navrhl překrásné parky, které se zachovaly dodnes.

A kdo ze slavných historických osobností poctil lázně svou návštěvou? Odpočívali zde například hudební skladatelé Antonín Dvořák a Frederyk Chopin, operní pěvkyně Ema Destinová, spisovatelé Franz Kafka a Mark Twain nebo vynálezce Thomas Alva Edison.

Voda, která vyléčí téměř vše

Prameny v Mariánských lázních jsou opravdovou raritou – není zvykem, aby na tak malém území vyvěraly minerální vody s tak rozdílným chemickým složením. Díky tomu však dokáží léčit široké spektrum nemocí různých orgánů.

Mohou vám pomoci s nemocemi pohybového ústrojí – s bolestmi zad, páteře a kloubů či s osteoporózou, s nemocemi ledvin a močových cest, s metabolickými onemocněními jako jsou obezita, dna, zácpa nebo diabetes, ale také s nemocemi dýchacích cest, gynekologickými problémy včetně léčby neplodnosti a s onkologickými onemocněními.

K nejznámějším zdrojům patří Křížový pramen, který vyvěrá v pavilonu Křížového pramene, dále pak Rudolfův, Karolinin, Lesní, Ambrožův a Ferdinandův pramen, tak popadněte lázeňský pohárek a vyrazte na ochutnávku. Množství vody pro pitnou kúru záleží na nemoci a stavu pacienta, zpravidla se pohybuje kolem litru denně.

Masáže, koupele a procházky

Kromě pitné kúry nabízí lázně i velké množství procedur. Těšit se můžete třeba na uhličitou, bylinkovou či perličkovou koupel, plynovou koupel a plynové injekce, rašelinné a slatinné obklady, které se přikládají na tělo a léčebné látky tak pronikají přes kůži do těla a také mnoho druhů masáží.

Nedílnou součástí léčby je také pohyb na čerstvém vzduchu. Co byste si při procházkách Mariánskými Lázněmi neměli nechat ujít? Symbolem lázní je Zpívající fontána, která hraje každou lichou hodinu, navštivte také centrální lázně – neorenesanční stavbu z roku 1892 v jejímž areálu dochází k erupcím oxidu uhličitého a projděte se po Hlavní kolonádě postavené podle návrhu architektů Miksche a Niedzielského.

Mimo areál lázní stojí za návštěvu naučná stezka Kladská, rozhledna Hamelika, z které dohlédnete až na Český les, nebo třeba park Boheminium, v němž si můžete prohlédnout šedesát miniatur českých památek, například hrad Karlštejn, kamenný most v Písku, věž na Ještědu nebo zámek Kynžvart.