Nechcete absolvovat dlouhý let na ostrov do Karibiku? Tak prozkoumejte Ostrov, který máte na dosah ruky. Malebné město, které leží na úpatí Krušných hor, nedaleko od Karlových Varů. Krásná příroda v okolí Boreckých rybníků, moderní discgolf i bohatá historie. Kupa důvodů, proč tohle město stojí za to prozkoumat. Už plánujete výlet?
Město Ostrov to má svým jménem tak trochu složitější. Svůj až poetický název získalo díky tomu, že ho najdeme mezi říčkami Bystřicí a Veseřicí v okolí rybníků. Ostrov se však stále častěji ocitá ve schizofrenní situaci. Oficiální název sice zní „jen“ Ostrov, nicméně pokud přijedete do města vlakem, pompézně vás přivítá cedule Ostrov nad Ohří. Trochu zmatek, že? I proto sílí hlasy po tom, aby se městu jeho někdejší přídomek vrátil. O takové změně se zatím uvažuje jen v teoretické rovině, protože změna názvu by byla velmi administrativně náročná. Když se však vypravíte z Karlových Varů do Jáchymova, správný Ostrov nemůžete minout.
S názvem jsme si to už vysvětlili. Proč se ale do Ostrova vydat? Město na úpatí Krušných hor se pyšní nejen bohatou historií, ale také překrásnou okolní krajinou. Historické jádro Ostrova je městskou památkovou rezervací a nejstarší dochovanou stavbou je hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího z počátku 13. století. Další významnou památkou, která rozhodně stojí za návštěvu, je impozantní zámek s prosklenou Dvoranou postavený rodem Šliků spolu se zámeckou zahradou. K nahlédnutí rovněž láká i Palác princů s Bílou bránou a letohrádek, v němž sídlí umělecká galerie. Díky své poloze je Ostrov perfektním výchozím bodem pro výlety do blízkého okolí.
„Severní jižní Čechy“
Svou výpravu za přírodními krásami města doporučujeme zahájit na jeho severním okraji, kde se rozprostírá vyhlášená rybniční soustava známá jako Borecké rybníky. Krajinu v okolí města zpestřovaly vodní hladiny už v 16. století. Velký rozvoj zaznamenalo rybníkářství v 17. století, kdy se tu nacházelo až devadesát rybníků. O dvě století později byla většina z nich přeměněna na louky a pastviny. Ovšem i tak s nadsázkou můžeme říct, že tu najdete zmenšené jižní Čechy, ale bez otravného ruchu. A proto si můžete kouzlo krajiny vychutnávat plnými doušky.
Soustavu Boreckých rybníků tvoří v současnosti devět vodních ploch, a to Velký Borek, Horní a Dolní Hlinice, Mulda, Lučný, Hluboký, Koňský, Ostrovský Velký a jeden bezejmenný rybník. Areál má necelých úctyhodných 43 hektarů, z nichž 8 hektarů zabírá největší rybník – již zmíněný Velký Borek.
Borecké rybníky mají svá tajemství, klid i půvab. Můžete sem vyrazit za sportem, na procházku nebo zkrátka načerpat energii. Mezi rybníky vedou cestičky, které využívají právě pěší turisté i cyklisté. Jsou totiž napojeny na místní turistické stezky a cyklostezky. Můžete zde vidět také mnoho chráněných rostlin i živočichů. Vyskytuje se tu například vzácný obojživelník čolek velký. A ten se vyskytuje, jak je všeobecně známo, jen v nedotčené a panenské přírodě.
Celou soustavu Boreckých rybníků lemuje naučná stezka dlouhá 2,6 km. Z centra města to k ní nemáte daleko. Najdete ji u místního fotbalového hřiště, kde se dá pohodlně zaparkovat. Z parkoviště je to pak už jen kousek k prvnímu z celkem osmi zastavení, která se na trase naučné stezky nacházejí.
Kolem dokola
Pokud se pohybujete radši kolmo než pěšky, i pro vás máme osvědčené tipy. Nenáročný okruh vhodný pro turistické kolo převážně po asfaltové cyklostezce do nedaleké vesnice Květnová vás určitě bude bavit. Obtížnost je velmi lehká, i proto se sem můžete vydat i s dětmi. Trasa má jen 15 kilometrů a převýšení necelých 150 metrů. Bližší informace k trase najdete zde. Jednotlivé úseky trasy jsou následující:
Ostrov, Staré město – po cyklotrase do Horního Žďáru – Vykmanov – po panelové cestě do Květnové – po cyklostezce do Dolního Žďáru – Borecké rybníky – cyklostezka Ostrovské Rondo – Ostrov, vlakové nádraží.
„Dříve vlakem, dnes na kole“. Tak zní motto další cyklostezky. Města Jáchymov a Ostrov, která spojuje především podobná historie, spojuje rovněž i cyklostezka, která vznikla na trase bývalé železniční tratě včetně kamenného tunelu. Ta byla zrušena v padesátých letech minulého století po ukončení těžby uranové rudy. I když celá cyklostezka je dlouhá jen necelé 3 kilometry, nenechte se zmást. V žádném případě se nejedná o nenáročnou rekreační jízdu. Původní železnice měla údajně největší stoupání v České republice.
Discgolf na louce
Teď odletíme ale úplně jiným směrem. Místo jamek ocelový koš, místo golfového míčku létající talíř. O co jde? Pokud neznáte, seznamte se. Discgolf vznikl v 70. letech minulého století ve Spojených státech a od té doby si získává stále více příznivců po celém světě. Veřejné discgolfové hřiště najdete mezi fotbalovým hřištěm a Boreckými rybníky, kde si můžete zahrát zadarmo.
Pravidla discgolfu jsou velmi jednoduchá. Cílem hry je trefit se diskem na co nejméně pokusů do speciálního koše, který plní stejnou funkci jako jamka při klasickém golfu. Hra začíná na „výhozišti“ každé z jamek a končí právě u koše. Těšit se můžete na šest tras se vzdálenostmi od 70 do 103 m. Vybavení, respektive disky, si můžete proti vratné záloze 200 Kč zapůjčit v nedaleké pivnici U Čepelíka. Hra není časově náročná. Hrajete jen tak dlouho, dokud vás to baví. A pokud k sobě zrovna nikoho nemáte? Nevadí! Můžete hrát klidně sami. Je to přece výzva, postavit se hřišti a projít ho sám v co nejkratší době.
Rudá věž smrti
Historie města si s sebou nese i svou stinnou stránku. Krátce po druhé světové válce se československá vláda zavázala, že veškerou vytěženou uranovou rudu na našem území bude dodávat tehdejšímu Sovětskému svazu. Věhlasná Škoda Ostrov vyráběla trolejbusy pro tuzemský i světový trh. Část areálu však v padesátých letech sloužila jako pracovní tábor pro politické vězně, který byl založen v únoru roku 1951. Rudá věž smrti ve Vykmanově plnila dva úkoly: třídění uranové rudy a likvidaci politických vězňů. Sedmipatrová stavba z červených cihel se tak stala součástí krutého lágru (krycí název „L“ jako likvidační). Místo záhy dostalo děsivou přezdívku – Rudá věž smrti. Hrůzy totalitního vězení dnes připomíná místní expozice.
Ruda se sem svážela ze všech šachet z celé republiky a drtila se ve velkém mlýně. Drtírna byla umístěna právě do vysoké budovy postavené z červených cihel. Všichni, kteří zde pracovali (prakticky bez ochranných pomůcek), se tak dostávali do bezprostředního styku s radioaktivním materiálem a vdechovali radioaktivní prach, který vítr roznášel i do přilehlého tábora. Zatímco v uranovém dole se vězeň setkával s přímým zářením pouze tehdy, když narazil na rudnou žílu, zde byl vězeň vystaven záření neustále. V táboře bylo nuceno pracovat asi 300 vězňů.
Rudá věž smrti je jednou z pěti lokalit v České republice, které byly 6. července 2019 spolu s dalšími 17 lokalitami v Sasku zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.
I když jsme neskončili zrovna pozitivně, i to je součást ostrovské bohaté historie, kterou bychom neměli opomíjet. Věříme, že tady objevíte nejen zábavu, nedotčenou přírodu, ale i ponaučení. Prozkoumejte Ostrov, který máte na dosah ruky!
