Lidské ruce dovedou vytvořit jedinečné stavby. Nejen z hlediska své funkcionality, ale také díky své estetické hodnotě. K tuzemským skvostům bezesporu patří unikátní chebská architektura, která nezaměnitelně umocňuje ráz krajiny. Hrázděné domy najdete v západních Čechách na mnoha místech, ale ty chebské jsou nejkrásnější. Pojďme se na ně podívat blíž!

Oko je najde všude. Na chebském náměstí, kde tvoří pověstný Špalíček, jako uzavřený statek a muzeum v Doubravě, v Milíkově či roztroušená stavení v Salajně. Přestože mnoho pozoruhodných staveb už zaniklo, v mnoha obcích se zachoval alespoň jeden takový dům. Přitahuje pozornost turistů a vytváří rázovitou atmosféru celé vsi či předměstí. Mnozí návštěvníci Chebska si při pohledu na něj uvědomí důležitost zachování historické venkovské usedlosti.

Kde se vzal „chebský statek“?

Hrázděné domy v severozápadních Čechách mají svůj prapůvod v evropském středověku. Konkrétně v gotice, která jejich podobu výrazně ovlivnila. Pronikaly k nám od západu společně s německou kolonizací od počátku 13. století. Němci se tak pokoušeli oddělit svou architekturu od slovanského živlu.

Vesnická architektura, tzv. chebský statek, má svůj nezaměnitelný podpis. Na první pohled je chebský dům poznatelný svým dřevem zdobeným patrem. Barevná prkna jsou kladena tak, že vytvářejí jakési mřížoví. Základní barvou stavení je bílá a do ní jsou vkládány dřevěné prvky většinou v temně rudé barvě (dříve bylo dřevo napouštěno býčí krví). Samotný chebský statek je tvořen dvorem obklopeným pravoúhle uspořádanými budovami, a to obytným domem, kolnou, chlévem a stodolou, které stojí samostatně a v rozích se navzájem nedotýkají.

Vysoké střechy jako známka bohatství

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Chebu nekraluje kostel, ale soubor historických kupeckých staveb zvaných Špalíček. Ten je právem hlavním symbolem chebské architektury. Jde o unikátní komplex jedenácti kupeckých domů, který začal vznikat už ve 13. století a postupně se pak rozrůstal téměř dvě stě let. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys komplexu zachován do současné doby. Svůj středověký půvab si ale budovy zachovaly dodnes díky barevným fasádám, křivým hrázděným zdem a uzounké křivolaké uličce.

Právě kvůli nedostatku místa a malým parcelám stavby nabyly na výšce. Stísněnost Špalíčku ukazuje i Kramářská ulička, která je široká jen 160 centimetrů. Mnohapatrové jsou také některé střechy. Jejich výška měla dávat najevo bohatství jednotlivých kupců. Čím více pater měl, tím víc prostoru kupec potřeboval pro své zboží, a tím vypadal bohatší. A protože jsou chebské krovy takovým unikátem, turistické infocentrum města Chebu v nich připravilo nevídanou prohlídkovou trasu, která vás provede po půdách těchto městských domů. Máte tak jedinečnou možnost prozkoumat tuto historickou památku zblízka. Chebské krovy svým významem přesahují hranice republiky a možná i střední Evropy. Na malé ploše zde najdete konstrukce, které vznikaly v různých časových obdobích. Proto jsou zde krovy gotické, barokní, renesanční. Můžeme vám zaručit, že podobný komplex jinde v republice nenajdete. Lidé z celého světa sem mohou jezdit prohlížet, zkoumat a hlavně obdivovat um tehdejších stavitelů, kteří často práci odvedli bez jediného železného spoje. Kompletní informace o prohlídkové trase najdete zde.

Poslední velká rekonstrukce Špalíčku proběhla v roce 1965. Tehdy omítky částečně setřely přechod mezi jednotlivými budovami. Vše se vyřešilo barevným odlišením jednotlivých domů. Díky tomu je dnes Špalíček i pestrobarevnou podívanou. Svůj původní účel plní Špalíček dodnes. Přízemí je plné obchůdků a lahůdek.

Skanzen Doubrava jako centrum české lidové architektury

Nádherným příkladem „chebského statku“ je Rustlerův statek v Doubravě. Jakmile sem vkročíte, máte pocit, že jste v malém soukromém vesmíru. Privátní muzeum, které majitel z usedlosti vytvořil, je idylickým vykreslením vesnického života. Nádherně zelený pažit na dvoře, břečťanem porostlá stodola, kvočna s kuřátky vedle kukaně v podloubí u hospodářských strojů. Odevšad na vás dýchá jen klid a pohoda, hodně vzdálená běžnému hospodářskému provozu. Jednoduše opojná atmosféra.

V poválečném šílenství, s heslem, že musí zmizet vše, co připomíná Němce, se s nadšením bořilo a také kradlo. Zmizelo mnoho hrázděných stavení, někde i celé vesnice. O to se zase postarala armáda, která si z pohraničních vsí udělala dělostřelecké střelnice. Vesnice Doubrava jako zázrakem přestála všechny dějinné zvraty a představuje tak ojedinělé svědectví původní lidové architektury Chebska.

Je tu k vidění nejvíce dochovaných chebských hrázděných statků. To je také důvod, proč byla lokalita v roce 1996 prohlášena vesnickou památkovou rezervací. Rustlerův statek pocházející z roku 1751 slouží dnes jako skanzen s muzeem zemědělství a lidového života a nábytku 18. až 20. století. Další hrázděné domy byly rekonstruovány v 90. letech 20. století a dodávají Doubravě historickou atmosféru. Bližší informace o tomto statkovém skvostu najdete zde.

Hrázděný statek v Milíkově

Obec Milíkov najdete necelých 20 kilometrů od Chebu na okraji Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Zdejší převážně německé obyvatelstvo se živilo téměř výhradně hospodařením na četných zemědělských usedlostech. S jejich životem se dnes můžete seznámit v malebném hrázděném statku na severním okraji obce.

Statek má čtvercový půdorys, který je pro chebské zemědělské usedlosti typický. Dvorek lemuje několik budov, a to nejstarší stodola, kolna, výminek a obytný dům s typickým hrázděním a dřevěnou pavlačí situovanou do dvora. V roce 2005 byl statek zapsán do seznamu kulturních památek. Mezi exponáty najdete restaurované původní vybavení statku, které přibližuje každodenní život zdejších obyvatel včetně typických řemesel. Nechybí ani ukázka tradičních chebských krojů. Statek v Milíkově můžete navštívit během sezóny od středy do neděle od 10 do 17 hodin.

Vydejte se do míst, kde se zastavil čas. Krajina se stromy starými více než 300 let je ideálním místem nejen pro víkendový odpočinek, ale též pro aktivní sport či turistiku.