Hornický region Erzebirge/ Krušnohoří na seznamu UNESCO

Na obzoru tajemné geologické úkazy a pod nohama osm set let historie. Hornický region na pomezí Česka a Německa patří díky husté síti zachovalých hornických památek a dramatické historii spjaté s významnými vědeckými objevy k místům, které učarují milovníkům kultury, historie, i divoké přírody. Skládá se z dvaadvaceti součástí (komponent), sedmnáct z nich se nachází na saské a pět na české straně pohoří. Projděte se místy, kde zanechali nesmazatelný otisk středověcí havíři stejně jako badatelé atomového věku, a nechte se okouzlit geniem loci hornické krajiny Krušnohoří.

Hornická krajina Jáchymov

Bez Jáchymova by svět vypadal jinak. Bylo to právě toto městečko u hranic s Německem, kde se psaly dějiny hornictví a lázeňství, ale taky měnového systému Evropy. Kromě celé řady vynálezů globálního významu zde v roce 1716 vzniklo i první hornické učiliště a jáchymovská hornická krajina platila za nedostižný vzor a inspiraci. Se „stříbrnou horečkou“ v 16. století se zde rozvíjel i duchovní a kulturní život, jehož otisk je dodnes zachycen v expozicích Latinské školy.

Jáchymov vydá na několikadenní výlet. Historii těžby stříbra, ražení mincí (včetně tolaru za vlády šlechtického rodu Šliků, který inspiroval současný dolar) a později také radonového lázeňství najdete v muzeu Královská mincovna. Navázat můžete prohlídkou 260 metrů dlouhé Štoly č. 1, kde sídlí hornické muzeum s expozicí dobového hornického vybavení a ukázkami dobývacích technik. Hornické památky doplňuje zážitková štola Astoria s projekcemi a zajímavými informacemi o historii dolu Svornost nebo léčivé radonové vodě.

Kromě stříbra a dalších rud proslul Jáchymov těžbou uranu. Byl to právě zdejší smolinec, ze kterého Marie Curie-Skłodowská s manželem izolovali prvky radium a polonium. Po objevu jejich léčivých účinků zde vyrostly první radonové lázně v historii. K zásobování lázeňského provozu radonovou vodou dodnes slouží důl Svornost, nejstarší funkční důl v Evropě. Po druhé světové válce se situace obrátila a komunistický režim v okolí vybudoval několik lágrů, v nichž političtí vězni těžili za nelidských podmínek uran. Radioaktivní prvky se tak místo záchrany života podílely na jeho zkáze. Historie Jáchymova je bohatá a nezavírá oči před žádným ze svých aspektů. Už jen proto stojí za návštěvu.

Hornická krajina Abertamy / Boží Dar / Horní Blatná

Krajina, kterou definovala těžba cínu, železa a dalších rud už od 16. století. Tři rudní revíry spojené do jedné oblasti, které dominuje řada městských i krajinných památek v čele s historickým centrem Horní Blatné, kde se dodnes zachoval renesanční kostel z roku 1594 nebo bohatě zdobené domy z 18. století. Kousíček za městem se tyčí Blatenský vrch s četnými pozůstatky těžby, rozhlednou a rozeklanou přírodní památkou Vlčí jámy. Oblastí vede naučná stezka přímo z města Horní Blatná.

V nedalekém revíru Bludná narazíte na spoustu ozvuků těžby cínu, z nichž nejvýraznější je dobývka po dolu Zuzana nebo propadlina Červená jáma se 170 metrů hlubokou jámou. Bludnou též vede Blatenský vodní příkop, který zásoboval vodou krušnohorské doly. Jde o jedinečnou technickou kulturní památku. Příkop v délce 12 kilometrů lemuje naučná stezka se 23 zastaveními. Zajímavým úkazem jsou též sejpy, na první pohled stovky vřesem porostlých kopečků roztroušených po krajině západně od Božího Daru, která díky nim získává kouzelnou atmosféru vybízející k zasněným procházkám.

Zlatým hřebem návštěvy této oblasti je pak sestup do podzemí. Vysoce zachovalý důl Mauritius se 400 metrů dlouhou prohlídkovou trasou vás provede kolem míst s pozůstatky ruční ražby želízkem a mlátkem, ale i místa ve skále rozpraskaná žárem, způsobeným technikou sázení ohněm. Dechberoucí je i štola Johannes, kde na vás během dvouhodinové prohlídky dýchne 500 let historie nebezpečného havířského povolání. Prohlídkových tras je několik a zahrnují například Stříbrnou žílu nebo labyrint vzájemně propojených komůrek a dobývek i možnost vyzkoušet si nízkou chodbu plazivku.

Rudá věž smrti

Jiného ražení než hornické památky a lázeňská města je cihlová budova u Ostrova zvaná Rudá věž smrti, opředená temnou a bolestivou historií. V jejím okolí se těžila uranová ruda, vyvážená do SSSR pro sovětský jaderný program. Těžbu měli na starosti političtí vězni, které zabíjel zvířený uranový prach, těžká práce v nelidských podmínkách, ale i krutost dozorců. Dnes jsou v areálu věže pravidelné prohlídky s výkladem a možností navštívit muzeum III. odboje s dobovým oblečením a výrobky vězňů.