Za památkami hrdelního práva v Karlovarském kraji
Způsob, jak dostat z vězňů přiznání, nebyl v minulosti zrovna procházkou růžovým sadem. Tortura neboli právo útrpné patřilo ke zcela legitimním prostředkům vyšetřování obviněných. Chebsko včetně Loketska patřilo k oblastem, které nejvíce a nejdéle odolávaly snaze o centralizaci soudnictví nastolené po roce 1548. I díky tomu se tu dnes můžeme projít po nejzachovalejších památkách hrdelního soudnictví ve stopách smrti. V okolí se jich vyskytuje hned několik. Loket, Horní Slavkov, Bečov nad Teplou a Žlutice, to jsou čtyři z měst, která měla v minulosti pravomoc soudit závažné delikty a vynášet za ně hrdelní trest, tedy trest smrti a právě zde se nacházejí nejvýznamnější připomínky krvavých činů středověké a novověké společnosti.
Expozice útrpného práva na hradě Lokti
Děsivou podívanou na bolestivá muka vyšetřovaných ilustruje expozice útrpného práva na hradě Lokti. Hrdelní právo si město Loket udrželo i přes tereziánské reformy až do roku 1848. Hrad ale sloužil jako městské vězení ještě dalších sto let. Na zdech časem nezměněných kobek jsou dodnes patrné fragmenty kreseb a poznámek vězňů. Samostatný prohlídkový okruh tvoří čtyři patra dochovaných vězeňských cel a chodeb s instalací působivých ukázek tehdejších mučících technik. V jednotlivých temných kobkách jsou instalovány pohybující se figuríny v životní velikosti a atmosféru dotvářejí reprodukované zvuky z mučírny.
Popraviště v Horním Slavkově
Na mírně vyvýšeném místě nad Horním Slavkovem, zvaném Šibeniční pole, dosud stojí nejzachovalejší zbytky šibenice u nás. Původní kruhové popraviště se třemi pilíři bylo postaveno na Šibeničním vrchu někdy kolem roku 1500 a prošlo několika rozsáhlejšími stavebními úpravami, díky kterým je snadné si tento typ popraviště představit v jeho celistvosti. Zajímavá kruhová stavba popraviště měla pro svůj vzhled několik důvodů. Prvním bylo zajištění dostatečného divadelního prostředí v místech, kde byly popravy vykonávané. Dalším důvodem byla ochrana kata při práci, aby nebyl během vykonávání rozsudku napaden příbuznými odsouzeného. Zajímavostí též bylo, že docházelo k “popravě” pachatele, který nebyl dopaden. V tom případě byl na šibenici pověšen jeho obraz. Šibenice je zapsána v seznamu kulturních památek a přímo u ní je vytvořeno parkoviště, takže se k památce lehce dostanou i lidé se zdravotním omezením či rodiny s dětmi.
Naučná stezka Šibeniční vrch v Bečově nad Teplou
Naučná stezka Šibeniční vrch v Bečově nad Teplou se věnuje rituálům spjatým s výkonem hrdelních trestů v raném novověku. Jeden kilometr dlouhá trasa začíná u městské radnice a vede návštěvníky kolem kostela sv. Jiří, kudy bečovští vyprovázeli odsouzence k šibenici. Stezka má celkem pět zastavení, na kterých se věnuje tortuře, hrdelním soudům, trestům i šibeničním průvodům. Dozvíte se, co se dělo, když se katovi poprava nevydařila i kde byla pohřbívána těla popravených. Na kopci najdete zbytky původní šibenice, dnes ji obklopuje les, dříve však byla dobře viditelná z okolí, aby kolemjdoucí varovala před proviněním. Říká se, že dříve byl Šibeniční vrch nejen místem hanby, ale i tajemných praktik. Dnes je spíš oblíbený pro dostaveníčkem mladých.
Muzeum a šatlava ve Žluticích
Hrdelní právo náleželo i městu Žlutice. Podezřelí byli vyšetřováni v budově bývalého okresního soudu na Velkém náměstí, kde je dnes muzeum. Součástí expozice je dokonale zachovaná městská šatlava z druhé poloviny 19. století, která byla funkční ještě v roce 1950. Skončit by v ní měl každý, kdo ještě neviděl Žlutický kancionál. Bohatě zdobený renesanční zpěvník má muzeum v podobě velmi zdařilé faksimilie, kterou si můžete prolistovat. Na 500 stranách se ztratíte stejně jako v podzemním labyrintu muzea, který v minulosti sloužil k uskladnění piva a potravin.
Památky hrdelního práva patří k vzácným a leckdy opomíjeným pozůstatkům minulosti, ačkoliv tyto stavby byly se životem i smrtí tehdejších obyvatel pevně spjaty a tvořily kdysi početně zastoupený prvek krajiny a kulisu měst. I když jejich pozůstatky z etických a často i ideologických důvodů ještě před pár desítkami let lety rychle mizely, dnes na ně jednoznačně nahlížíme jako na památky, které si zasluhují svoji ochranu a prezentaci. Nebojte se je prozkoumat i vy.
